Izraelský konflikt zvýšil popularitu premiéra Netanjahua o 20 procent
Mezi Izraelem a Gazou už od středeční noci nelétají rakety a život na obou stranách hranice se vrací k normálu. Dozvuky má ale týden trvající konflikt stále v politické rovině. Dohoda o příměří zprostředkovaná Egyptem má totiž i dlouhodobější opatření, o kterých se má právě dnes začít jednat. Zejména v Izraeli navíc panuje skepse, jak dlouho současné příměří vydrží.
Izrael přitom s přijetím příměří poměrně dlouho váhal. Důvodem byla rozpolcenost izraelského vedení. Už v pondělí a hlavně v úterý se mluvilo o tom, že příměří je na spadnutí. Dodatečně se ukázalo, že izraelským emisarem, který dvakrát letěl do Káhiry a jehož identita byla utajena, byl šéf Mosadu Tamir Pardo.
Teprve poté jednalo izraelské vedení, ve kterém byly dva velmi nesmiřitelné tábory. Na jedné straně ministr obrany Ehud Barak, který navrhoval okamžitě uzavřít příměří bez ohledu na to, jak bude dohoda formulovaná, protože se o ni pak už nikdo zajímat nebude. Na straně druhé stál ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který odmítal příměří a dokonce navrhoval pozemní invazi do Gazy.
O aktuální situaci v Izraeli informoval zahraniční zpravodaj Břetislav Tureček
Tyto tábory se dokázaly dohodnout až ve středu. Hlavní výhrady proti uklidnění situace byly názory, že dohoda, jak ji navrhoval Egypt, podle Izraele nahrávala Hamásu a Palestincům. A část izraelského politického spektra tvrdila, že to není dokument, který by byl uprostřed dvou znepřátelených stran.
Díky konfliktu o 20 procent stoupla popularita premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Baraka. Ten byl před ním v podstatě nevolitelný. Kdyby teď ale byly volby – a budou již v lednu – jeho strana by se mohla dostat do parlamentu a on by se i v příští vládě mohl udržet ve své funkci.
Ve školách, které opět postupně obnovují výuku, panuje obrovská úleva. Zároveň ale například ze strany rezervistů, vojáků, kteří byli povoláni, zaznívaly hlasy zklamání, že válka skončila dříve, než vůbec začala. Řada politiků také vládu kritizuje, kampaň podle nich nebyla dotažená do konce. A tím, že Izrael na příměří přistoupil předčasně, se prý konflikt dříve nebo později objeví znovu.
Začínají jednání o uvolnění blokády
Od Američanů a Egypta dostal Izrael bezpečnostní záruky, na jejichž základě k příměří přistoupil. Izraelci požadují, aby někdo zaručil, že se do Gazy nebudou pašovat zbraně. Tento prvek pomíjí, že Palestinci jsou schopni si většinu věcí vyrobit sami. Izrael chce pašování zabránit právě špionážní spoluprácí s USA a Egyptem.
Kromě toho mají Američané Izraeli přidat peníze na vybudování nových baterií protiraketové obrany, takzvaného ocelového domu, který se při nynějším konfliktu velmi osvědčil.
K dohodě o příměří patří i klauzule, že se bude jednat o zmírnění restrikcí v pásmu Gazy. Izrael zvažuje zrušení zakázané zóny pro Palestince uvnitř pásma. V uplynulých letech z bezpečnostních důvodů bránil v přístupu do ní všem Palestincům, a někdy na ně také střílel. Týkalo se to i zemědělců, kteří tam mají svá pole.
V rámci příměří se teď má jednat o možném uvolnění blokády Gazy. Podle palestinské interpretace Egypt jako garant dohody otevře svůj přechod Rafah také pro zboží. Hnutí Hamás uvádí, že má blokádu uvolnit také Izrael, a řada palestinských komentátorů varuje, že bez jejího zrušení konflikt nemůže ustat. Izrael je ale ochotný pouze k určitým ústupkům a blokádu chce zachovat.
