Jednoho rána se Šaron probudil a rozhodl se, že nebude jen premiérem, ale i národním vůdcem. Jeho oponenti mu to však neuvěřili a varovali, že Šaron zůstane Šaronem, napsal izraelský deník Haaretz. Šaron souhlasil se sedmidenním příměřím pro jednání, povolil Arafatovi odcestovat koncem měsíce do Bejrútu a zastavil postup armády do Ramalláhu. To vše ho navrátilo do středu politické mapy.

10:18 16. března 2002 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zvláště působivý byl způsob, jakým vystoupil před ministry ze strany Likud, kteří žádali řešení konfliktu vojensky. Šaron jim jednoduše odpověděl: "Nepovedu tento lid do války. Palestinský stát je fait accompli." O tom, zda jsou jeho slova upřímná, leckdo pochybuje.

Před časem Šaron řekl: ?Brzy mi bude 74. Už jsem udělal vše, nemám už další politické ambice. Chci jen dosáhnout míru s Palestinci a arabským světem. Pak se budu moci vrátit na svůj ranč a jezdit na koni." A tak je možné, že se tento muž nezapíše do dějin jako válečný štváč, ale jako ten, který vydláždil cestu míru, dodává izraelský Haaretz.

Obrázek z izraelských silnic přináší německý Die Welt. Jeho dopisovatel napsal: ?Nestřílejte na děti!" Když tato slova křičí izraelští demonstranti na izraelské vojáky na silničních zátarasech před Ramallahem, vůbec to nezní banálně. Na zátarasech je všechno jiné. Dokonce i pokojná demonstrace tu může vyvolat nepokoje. Sešlo se tu asi 150 členů pevného jádra izraelského mírového hnutí. Chtějí provézt nákladní auto naložené papírovými plenami, sušeným mlékem a dalšími věcmi do Kallandye. Vojáci však cestu uzavřou: náklaďák prý může pokračovat, ale žádný Izraelec s ním! Palestinská auta vytvoří dlouhou frontu před zátarasy, na kterých je napsáno: ?Uzavřeno kvůli demonstraci". Po Palestincích tu Izraelci vyžadují něco, co je na Blízkém východě tak vzácné - trpělivost. Také mír vyžaduje trpělivost. Ale kdo jí tady ještě má?

Ruská Duma obvinila Washington, že pod rouškou potlačování světového terorismu a šíření nukleárních zbraní, si chce vyřídit účty s Irákem, Íránem a Jižní Koreou. Ve svém komentáři to píší londýnské Timesy, které dále poznamenávají: V uplynulém půl roce Putin vždy usiloval o to, změnit vztah Ruska k Západu. Snažil se vyřešit spory, ať už pro něho byly jakkoliv nepříjemné, tak, aby nenarušil trvalé partnerství. Spojené státy nepotřebují dobrý vztah s Ruskem o nic méně a tak by americký Kongres měl co nejdříve zrevidovat spoustu zákonů, které omezují vzájemný obchod, výměnu technologií, vízovou politiku a svobodný pohyb ruských diplomatů ve Spojených státech. Amerika by se měla zbavit starého přístupu k Rusku, pokud se mají stát důvěryhodnými partnery.

Německo nakonec přece jen převezme vedoucí roli v Afghánistánu, napsal berlínský Morgenpost. Ne, nejde o vrchní velení mezinárodním silám. Jako dárek z Berlína obdrží Karzáí, šéf prozatímní afghánské vlády, příslib rozsáhlé finanční pomoci na obnovu své země: 10 milionů Eur na výcvik státní policie a 22 milionů na obnovu infrastruktury. To jsou dobře investované peníze. Takový civilní příspěvek ve válce proti mezinárodnímu terorismu musí být signálem pro ostatní západní země, aby začaly se slíbenou pomocí. Méně ochoty však kancléř projevuje vůči Karzáího nátlaku, aby Němci převzali vojenské velení v ISAFu. Schröderovo ?ne" je zcela pochopitelné jde totiž o citlivé téma na německé politické scéně.

Dnešní zimbabwské opoziční listy komentují návrh jihoafrické vlády vytvořit v Zimbabwe takzvaný kabinet národní jednoty.

Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít