Izraelský zákon omezující financování nevládních organizací kritizuje i část pravice

Izraelský parlament se již brzy bude zabývat vládními předlohami, které výrazně ovlivní činnost některých nevládních organizací. Zákony by měly omezit a zdanit finanční příspěvky od zahraničních vlád nebo vládních agentur. Zastánci návrhů argumentují potřebou učinit přítrž skrytému zasahování cizích vlád do izraelské politiky. Odpůrci ale namítají, že jsou zákony šity na míru pravicovým a osadnickým skupinám, které o své obrovské příspěvky prakticky nepřijdou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Aktivisté organizace Rabíni za lidská práva debatují na okupovaných územích s izraelským vojákem | Foto: Břetislav Tureček

Místní komentátoři mluví o boji za svobodu a míru demokracie. Schválení, či neschválení zákonů prý rozhodne o tom, kam se bude Izrael dále ubírat.

První ze zákonů omezuje výši finančních darů od zahraničních vlád a ambasád nebo třeba od Evropské unie na v přepočtu asi 100 tisíc korun ročně pro jednu organizaci. Druhý ze zákonů by měl tyto příspěvky navíc zdanit 45 procenty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček o kontroverzních izraelských zákonech

Navrhované zákony by se dotkly desítek velkých organizací jako jsou Lékaři bez hranic, Rabíni za lidská práva nebo B’Tselem, monitorující lidská práva na okupovaných územích. Postiženy by ale byly i menší organizace, které dostávají na některé projekty peníze zprostředkovaně od větších nevládních institucí.

V zásadě lze říci, že se jedná o levicově orientované organizace nebo organizace zaměřené na ochranu lidských práv menšin v Izraeli, zejména Arabů a Palestinců. Pro některé z nich představuje zákon přímo existenční problém, protože jejich rozpočet je tvořen téměř výhradně ze zahraniční pomoci.

ČTĚTE TAKÉ: Izraelští vojáci omylem zastřelili rabína

Pravicovým organizacím, které se například snaží vysídlit Palestince z východního Jeruzaléma a usadit místo nich židovské osadníky, totiž posílají peníze především bohatí magnáti, tedy soukromé osoby. To znamená, že přestože mají často několikanásobně vyšší rozpočty, zákon se na ně nevztahuje.

„Je dost možné, že zákony budou přijaty nakonec ve zmírněné podobě, že parametry třeba nebudou tak přísné,“ uvažuje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček.

Kritika vládních návrhů se totiž neozývá jen ze strany levicových politiků a nevládních organizací, ale také ze strany pravice. Například předseda izraelského parlamentu Re'uven Rivlin ze strany Likud si také myslí, že kontroverzní zákony ohrožují svobodu slova.

Ondřej Černý, Břetislav Tureček, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme