Izraelští pivaři i pivovarníci hledí k Česku s obdivem
Průměrný obyvatel České republiky ročně vypije 160 litrů piva, tedy skoro jeden půllitr na den. V této statistice jsou zahrnuti i třeba kojenci. Česko je tak v tomto ohledu světovou jedničkou. V některých koutech světa neskrývají o českou pivní kulturu zájem a dokonce i určitý obdiv. Svědčí o tom i reportáž Břetislava Turečka, který se vydal Zblízka podívat mezi pivaře a pivovarníky v Izraeli.
Chechtající se Buddha, Orel nebo Tančící velbloud. Takové svérázné názvy mají některá piva, která vyrábějí malé pivovary v Izraeli. Tamní pivaři ale dobře znají i česká piva.
Reportáž blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka o izraelských pivech
„Izraelci mají rádi sladká piva s velkým procentem alkoholu, ne ležáky jako vy v Česku. Vy také pivo vnímáte prostě jako jeden z nápojů. My si třeba nedáváme pivo k obědu, ale jen když se jde ven s přáteli. Spotřeba piva doma je tu zanedbatelná ve srovnání s pivnicemi a bary."
Gad Deviri velmi dobře ví, o čem mluví. Je to asi největší znalec piva v Izraeli a zakladatel hnutí malých pivovarů. O izraelských pivařích mi začal vykládat ve svém vlastním mikropivovaru, kde vyrábí pivo Chechtající se Buddha. Přece jenom ale bude lepší vyrazit do těch pivnic.
„Původně jsem byl účetní, později programátor. Pak jsem si ale řekl, že musím dělat něco pro potěšení duše. A tak jsem doma začal vařit pivo a nakonec se z toho stala i moje živnost. Můj táta se navíc narodil v Bratislavě, takže pivo koluje i v mé krvi,“ uvádí Gad Deviri.
To už jsme ale v pivním baru nedaleko telavivské přímořské promenády. Majitel podniku Oren Abraši se přišel osobně pochlubit zdejší lahůdkou pocházející z dalšího malého pivovaru, které teď v Izraeli rostou jako houby po dešti:
„Abír je světlé velmi silné pivo se 6,5 procenty alkoholu. Má silné chmelové aroma. Připomíná anglická piva. Zakladatel pivovaru byl ale z Německa, a tak je v Abíru cítit i tento vliv.“
Export pivní kultury?
V rámci práce na této reportáži už mám v sobě všech vlivů docela dost. Chechtající se Buddha, pak pivo vyráběné židovskými osadníky na Golanských výšinách, teď zase Abír. Takových dobrot, a přesto průměrný Izraelec ročně vypije jedenáctkrát méně piva než obyvatel České republiky.
„I když Izraelci vypijí pouze 14 litrů na osobu, vidíme tu trend, že se spotřeba pomaličku zvyšuje. Asi se nedostaneme na 160 litrů, jako je v České republice. Když se ale vyšplháme na 20 nebo 25 litrů na člověka, budu spokojený.“
Pivní expert Gad Deviri ostatně připouští, že Česko se vlastně dohnat nedá, vždyť ve spotřebě piva na hlavu vede Česká republika celosvětový žebříček:
„České pivo tu má velmi dobrou reputaci, dováží se sem Bernard, Prazdroj, Gambrinus, Krušovice, Starobrno, Staropramen a spousta dalších. Také tu máme řetězec tří hospod Malá Praha.“
Zatím si ale s Gadem vystačíme s izraelskými pivy. I další podnik je pro naši ochutnávkovou výpravu jako dělaný.
„Jakmile si objednáš pivo, do kolonky k příslušnému druhu ti takhle otisknou razítko. Když jich tam budeš mít pět, šesté pivo dostaneš zadarmo,“ říká servírka.
„Tančící velbloud je něco úplně jiného než česká piva. Vaše pivo je lehčí, můžeš ho vypít spoustu. Naopak Velbloud je velmi těžký, hořký, sladký. Když piješ Kozla, Staropramen nebo Plzeň, tak bez problému zvládneš dva tři litry. Tančícího velblouda ale neuděláš více než litr,“ dodává Gad Deviri. Tak uvidíme.
