Jad Vašem identifikoval 4 miliony obětí vyvražďování Židů nacisty
V Jeruzalémě se nachází unikátní pracoviště, kde téma holocaustu není jen morálním nebo politickým apelem. Dosud neznámé oběti nacistického vyvražďování tam dostávají svá jména.
Jeruzalémský památník obětem holocaustu Jad Vašem nedávno oznámil, že už se mu podařilo zjistit identitu čtyř miliónů obětí nacistického vyvražďování Židů. Izraelští badatelé připouštějí, že jde o přibližnou kalkulaci, protože někteří lidé jsou započítaní vícekrát, a tak je potřeba dělat určité korekce. I tak je ale pátrání po osudech obětí hlavně precizním úsilím špičkových odborníků z mnoha oborů.
Jeruzalémský památník obětem holocaustu Jad Vašem identifikoval 4 miliony obětí vyvražďování židů nacisty. Podrobnosti v reportáži Zblízka od blízkovýchodního zpravodaje ČRo Břetislava Turečka.
„Musíme shromažďovat každý kousíček dokumentace z celého světa. Vytváříme z nich mozaiky jednotlivých osudů. Používáme velmi sofistikovaný software, který nám pomáhá všechny střípky propojit. Dokumenty skenujeme, každý má v sobě metadata. Výsledek se sbíhá v centrální databázi obětí holocaustu. Na našich webových stránkách pak stačí zadat jméno člověka nebo místa, kde žil, a vyběhne vše, co k němu máme,“ vysvětluje doktor Chajim Gertner, který vede v muzeu Jad Vašem celý archiv.
Jedním z jeho pracovišť je podzemní protiletecký kryt, kde asi tucet techniků nad osvětlenými pulty bez přestání obsluhuje výkonnou digitální techniku.
„Tady fotografujeme a skenujeme všechny papíry, které nám donesou z archivu. Tohle je třeba nějaká kartotéka psaná německy, jsou to jména z roku 1945. Každý lístek převedu do digitální formy, pak to někdo další zkontroluje a zaeviduje. A zítra už budou i tyto dokumenty na internetu ve veřejné databázi,“ říká doktor Gertner.
Bádání se věnuje enormní úsilí
Oficiální údaj zní, že nacisté za války vyvraždili šest miliónů Židů. Tady v Jad Vašem připouštějí, že doložit toto číslo konkrétními jmény může být nadlidský úkol. Jak ale říká vrchní archivář Gertner, bádání se věnuje enormní úsilí.
„Máme tým tady v Izraeli a také pracovníky i dobrovolníky v celé Evropě, i v bývalém Sovětském svazu. Ročně shromáždíme asi pět miliónů dokumentů. Z oficiálních archivů, od soukromých osob. Máme materiály z koncentračních táborů, deportační soupisy třeba z Terezína. V Sovětském svazu hned po válce dělali na osvobozeném území své záznamy o vyhlazování Židů a jen z těchto ruských archivů máme 800 tisíc jmen,“ uvádí.
Než se nějaká archiválie změní v elektronický obrázek v internetové databázi, chvíli to trvá. Své o tom ví i vedoucí restaurátorské dílny Varda Grossová. Jejímu týmu projdou ročně pod rukama tisíce dokumentů. Teď má zrovna na pracovní desce štůsek maďarsky psaných listin.
„Tohle jsou dopisy lidí, kteří žili v československém Mukačevu. Jak vidíte, některé z nich jsou ve velmi špatném stavu. Na tomto pracovišti děláme i úplnou rekonstrukci starých písemností. Většinou jde ale stejně jako v tomto případě o jakousi první pomoc, opravíme je pouze tak, aby s nimi mohli pracovat skeneristé a fotografové,“ vysvětluje.
Jak upozorňují historikové, nacisté nechtěli jen fyzicky vyvraždit Židy, ale také vymazat stopy po jejich existenci. V případech, kdy třeba v Sovětském svazu postříleli celé židovské komunity, se jim to podařilo téměř dokonale.
Dvojí přístup při sběru informací
O to pečlivěji musejí lidé z Jad Vašem zaznamenávat výpovědi dobových svědků i navštěvovat zahraniční archivy a další instituce. Nebývá to jednoduché.
„Setkáváme se s dvojím přístupem. Prvním je naprostá ochota ke spolupráci. Někde ve východní Evropě ale často narážíme na to, že po nás chtějí stále větší částky za kopírování písemností a přístup do archivů,“ přibližuje doktor Gertner .
„S největšími problémy se ale potýkáme v západní Evropě kvůli tamním zákonům na ochranu osobních údajů. Ty chrání doklady jednotlivců třeba sedmdesát, i sto let po jejich smrti,“ dodává vrchní archivář památníku Jad Vašem.
