Jediná jaderná elektrárna v Íránu je dočasně mimo provoz. Následovalo varování před výpadky proudu
Jediná jaderná elektrárna v Íránu byla nouzově dočasně postavena mimo provoz. Proč k tomu došlo, není zcela zřejmé. Informovala o tom v pondělí agentura AP.
Představitel íránské energetické společnosti TAVANIR Gholámalí Rachšánímehr v nedělním pořadu íránské státní televize uvedl, že jaderná elektrárna Búšehr byla postavena mimo provoz v sobotu, a dodal, že to potrvá „tři až čtyři dny“. Zároveň bez bližších podrobností varoval před výpadky proudu.
Na dostavbě elektrárny Dukovany se nebudou podílet firmy z Ruska a Číny. Rozhodla o tom sněmovna
Číst článek
Dříve téhož dne společnost TAVANIR v prohlášení uvedla, že jaderná elektrárna Búšehr prochází opravou, jež potrvá do pátku. Čeho se oprava týká, ale neupřesnila.
O nouzovém uzavření provozu poblíž jihoíránského přístavního města Búšehr Írán informoval vůbec poprvé. Elektrárna byla s pomocí Ruska spuštěna v roce 2011.
Írán je povinen posílat vyhořelé palivové tyče z reaktorů na zpracování zpátky do Ruska v rámci dohody o nešíření jaderných zbraní.
Oživení jaderné dohody?
Zpráva o pozastavení provozu elektrárny přichází v době, kdy zástupci světových mocností a Íránu ve Vídni jednají o oživení jaderné dohody z roku 2015. Dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán – JCPOA, jejímž cílem je zabránit islámské republice vyvíjet jaderné zbraně, uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Její součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
Předali jsme symbolický klíč, oznámil Rosatom. Bělorusko oficiálně spustilo první jadernou elektrárnu
Číst článek
Americký prezident Donald Trump v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil.
Írán následně začal části dohody porušovat. Stávající americký prezident Joe Biden chce dohodu oživit, ale za podmínky, že ji Írán začne znovu plnit.
Diplomaté zastupující signatářské země v neděli uvedli, že jednání pokročila. Záležet nyní podle nich bude na poltických rozhodnutích vlád, které byly do jednání zapojeny.
Uran z Ruska
V březnu íránský jaderný představitel Mahmúd Džafarí uvedl, že jaderná elektrárna Búšehr by mohla přestat fungovat, protože Írán kvůli sankcím, které na něj v roce 2018 uvalily Spojené státy, nemůže z Ruska získat potřebné komponenty a vybavení.
Před 35 lety došlo k havárii v Černobylu. ‚Podobné incidenty jsou v USA běžné,‘ tvrdila propaganda
Číst článek
V Búšehru se jako palivo využívá uran produkovaný v Rusku, nikoliv v Íránu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která provoz monitoruje, potvrdila, že o nynějších zprávách z Búšehru ví, ale odmítla věc dále komentovat.
Výstavba jaderné elektrárny na severním pobřeží Perského zálivu začala v polovině 70. let 20. století za vlády šáha Mohammada Rezy Pahlavího. Islámská revoluce v roce 1979 jaderné aktivity zprvu zastavila. Výstavba byla obnovena v roce 1982, v letech 1984 až 1987 za íránsko-irácké války z 80 procent hotové reaktory zničilo šestinásobné bombardování iráckým letectvem.
Dostavbu zařízení později dokončilo Rusko. Elektrárna leží v oblasti častých zemětřesení a je postavena tak, aby odolala silným otřesům. V uplynulých dnech v regionu žádné silné zemětřesení hlášeno nebylo.
