Jaderné palivo ve Fukušimě se zastavilo těsně od posledního ochranného pláště

Roztavené jaderné palivo v japonské elektrárně Fukušima, která byla poškozena při zemětřesení letos v březnu, se propálilo dál, než se předpokládalo. Uranové palivové tyče byly při havárii zcela roztaveny, propálily vnitřní ochranný plášť reaktoru a dostaly se skrz betonový obal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Satelitní snímek výbuchu japonské jaderné elektrárny Fukušima, 14. března 2011 | Zdroj: ČTK

Podle nejhoršího scénáře se tekutý uran zastavil až 37 cm od vnějšího ocelového pláště reaktoru, který je jeho poslední ochrannou vrstvou.

Údaje vyplývají ze simulace katastrofy, která poškození elektrárny vykresluje daleko hůře, než se předpokládalo. Skutečnou situaci ale provozovatel elektrárny nezná, protože pod betonovou ochranu nelze nahlédnout a většina měřících zařízení uvnitř reaktoru byla při havárii poškozena.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fukušima-jádro-a co dál.mp3

"Je to velmi snadné nevědět. Jsou to jenom odhady založené na měření. A některá měření teploty a tlaku dnes už nefungují," říká Denis Flory, který vede oddělení jaderné bezpečnosti v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

"Na příklad havárie ve Spojených státech v roce 1979 v elektrárně Three Mile Island. Spojeným státům to trvalo přibližně pět let, než byli experti schopní rozpoznat opravdový stav uvnitř reaktoru. Teď nemáme pětileté zpoždění, ale jen několika měsíční," doplňuje odborník.

Provozovatel elektrárny firma TEPCO kapsli jaderného reaktoru ochlazuje vodou a je přesvědčen, že situace je stabilizovaná.

Jaderná elektrárna v japonské Fukušimě byla poškozena zemětřesením a následnou přívalovou vlnou letos v březnu. Přírodní katastrofa poškodila tři ze šesti reaktorů a únik radiace do okolí si vyžádal evakuaci až 100 tisíc lidí. Nehoda vyřadila z provozu také chladicí systém elektrárny.

Fukušima odklon od jaderné energie jen urychlila, nenastartovala ho, říká odborník

Po fukušimské havárii se Německo rozhodlo opustit jadernou energii, přidalo se Švýcarsko, Itálie, Belgie. Dokonce i ve Francii, atomové baště Evropy, se uvažuje o redukci jaderné energie. Že by za takovou změnou v evropském přístupu k atomu stála jen a pouze havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima, není pravděpodobné.

"Hlavní závěr naší poslední analýzy je to, že neexistuje absolutně žádný náznak toho, že by jaderný průmysl rostl, že by se stavělo a spouštělo více jaderných elektráren. Naopak, jsme svědky regrese jaderné energie, a to už od roku 2002. Tento trend Fukušima jenom urychlila," říká Mycle Schneider, někdejší poradce francouzské, belgické a německé vlády v energetických otázkách a jeden z autorů expertní studie o vývoji atomového průmyslu.

Evropská jaderná energie roste pomalu

"Pokud se podíváte na nové jaderné elektrárny, tak zjistíte, že dvě třetiny byly postaveny v Číně. A zbytek v zemích jako je Indie, Rusko a Korea. Na Západě přitom nejsou žádné nové jaderné projekty, jeden je ve Finsku a druhý ve Francii," vysvětluje profesor ekonomie Steve Thomas z britské University v Greenwich.

Stavba jaderných elektráren ve francouzském Flamanville a finském Olkiluoto se navíc prodražuje a spuštění odkládá. O konci jaderné energetiky ale řeč být nemůže. Nejen kvůli tomu, že Česká republika chce rozšiřovat Temelín.

"V Asii, v Číně, Koreji, Vietnamu se nadále vyrábějí nebo kupují jaderné rektory. Dopad Fukušimy na jaderný průmysl v tuto chvíli je spíše zpomalení. Obrat o sto osmdesát stupňů rozhodně není to, čeho jsme dnes svědky," uzavírá Denis Flory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Pavel Cyprich, Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme