Použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO není reálné, říká bezpečnostní expert Karásek
Válka na Ukrajině se podle ruské strany dostala do další fáze – a znovu se začalo spekulovat o možném použití jaderných zbraní. Děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a zároveň i expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek v rozhovoru pro Český rozhlas Plus označuje použití ruských jaderných zbraní na Ukrajině za nepravděpodobné.
Karásek se domnívá, že by ruský prezident mohl použít jadernou zbraň až tehdy, pokud by bylo ohroženo přežití jeho režimu. Taková situace podle něj ještě nenastala.
„Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím si, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné,“ uvádí Karásek.
Bohužel reálnější by podle něj bylo velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině. „Ale ani to není pravděpodobné. Pravděpodobnější je, že tím zas vyhrožuje z politicko-strategických důvodů,“ míní bezpečnostní expert.
Ruský prezident zřejmě počítal s tím, že si válkou na Ukrajině vydobyde změnu jejich vlády. Podle Karáska je ale málo pravděpodobné, že Putinovi snad šlo o návrat na mezinárodní politické výsluní.
„To by byla schopnost ukázat svaly. Ale nemyslím, že by Putin počítal s tím, že mu to zajistí nějakou prestiž u jednacího stolu – pokud se tedy bavíme o jednacím stole, kde zasedají zástupci Západu,“ dodává.
Obavy nevedly k paralýze
„Paradoxem je, že ani obavy z Ruska, které byly eskalovány, nevedou k paralýze ale spíš k poměrně značné aktivizaci. Tady se Putin přepočítal,“ uvažuje Karásek o důvodech, proč vůbec k válce došlo.
Expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost také tvrdí, že vyjednávání o ukončení války jsou a budou složitá. „Z hlediska Ukrajiny a z hlediska euroatlantického společenství je důležité, aby dohoda byla podepřena nějakým mechanismy, které budou jejich dodržování vynucovat,“ upozorňuje.
Ukrajině jsme pomohli vybudovat armádu, která nyní vítězí, říká zástupce generálního tajemníka NATO
Číst článek
Pokud by došlo ke stažení ruských jednotek, je to podle Karáska výzva i pro Evropskou unii a NATO. V takové situaci by musela ukrajinská vláda být schopna svou zemi efektivně spravovat, rozvíjet a odolávat ruským tlakům.
Předem by také podle něj mělo být jasno, jak Kreml odradit od případné další agrese. „Hrozby a náklady pro Rusko by měly být tak velké, aby je odradily od možného kroku budoucího,“ míní Karásek.
Dohoda s Kremlem bude složitá, ale je možná. Přesto, že všichni vědí, že jde o nevyzpytatelného hráče. „Ve stejné situaci se nacházelo západní Německo, když mělo během studené války vedle sebe naprosto ozbrojené sousedy, kteří také deklarovali ochotu použít jaderné zbraně,“ uvažuje Karásek.
Připomíná, jak masivní byla vojenská síla soustředěná v NDR i Československu připravená na invazi do západní Evropy. „A přesto v té době dokázalo západní Německo prosperovat. Pochopitelně, že každá analogie má své limity,“ dodává.
Politický geograf Romancov: Ukrajina začíná být v tlaku na Západ zdrženlivější, ale stále má podporu
Číst článek
Radar v Brdech?
Před 14 lety se v Česku hodně mluvilo o americkém radaru ve vojenském újezdu Brdy. Už tehdy společnost hodně rozděloval. Kdyby se tehdy postavil, tak bychom na tom s bezpečností byli podle Karáska zřejmě velmi podobně jako dnes.
„V době, kdy se jednání vedla, jsem byl zastáncem umístění radaru v Brdech. Ale ve stávající situaci si nemyslím, že by Česko nějakým zásadním způsobem vydělalo na tom, kdyby tady radar byl,“ přiznává Karásek.
„Záměr poskytnout ochranu členům NATO ve střední a východní Evropě, je momentálně posílen tím, co Rusko dělá. Takže jestli tady je, nebo není, nějaká část vojenské technologie, není až tak podstatné,“ uzavírá Tomáš Karásek.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
