Jagland: Ceremoniál NC byl zvláštní a jedinečný, ale neměl by se opakovat
V norském Oslu skončilo předávání Nobelových cen míru. Teprve podruhé v dějinách se ale laureát oficiální ceremonie nemohl zúčastnit, čínský aktivista Liou Siao-po si odpykává dlouholetý trest vězení za údajné podvracení státu.
Plný sál, bouřlivý potlesk po řeči předsedy Nobelova výboru Thorbjorna Jaglanda a pohnutá atmosféra, tak líčí předávání Nobelových cen míru zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Oslu Kateřina Procházková.
Podle Jaglanda byl slavnostní ceremoniál velmi silný, zvláštní, jedinečný, ale neměl by se opakovat. Tedy okamžik, kdy je laureát držen ve vězení a nemůže on nebo někdo z jeho rodiny přijet na předávání cen do Osla. Naopak, že oceněný v Oslu nemohl být dokazuje, že Nobelův výbor vybral správně.
V Oslu se mluvilo také o tom, že Čína si jako ekonomická velmoc musí uvědomit svoji odpovědnost a začít se podle toho chovat, což je v protikladu s tím, co se v Číně právě děje. Podle informací Kateřiny Procházkové bylo v Pekingu zatčeno 20 lidí, přerušeny byly přenosy norské televize, BBC nebo CCN.
Debaty a protesty se z radnice přenesly do ulic Osla. Během několika málo hodin tu vystoupili čínští disidenti žijící v zahraničí, americký kongresman nebo lidé z Amnesty International.
Americký kongresman Smith plánuje v úterý podat ve Spojených státech návrh za propuštění Liou Siao-poa, který by měl v následujících dnech schválit i americký Kongres.
I Evropská unie vyzvala Čínu k propuštění Liou Siao-poa. Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka nebude výzva zřejmě vyslyšena:
„Čína se rozhodla, že ho pošle do vězení a i kdyby ho propustila, například ze zdravotních důvodů, tak to neudělá teď, v situaci, kdyby se mohlo zdát, že se proto rozhodla, protože byla pod tlakem. Čína je sebevědomá a v posledních letech se řídí zásadou, že jí nikdo nebude poučovat o tom, co je pro ni nejlepší.“
„Spíš je možné, že nastanou určité pozitivní kroky směrem k reformám, než že byl Liou Siao-po dříve propuštěn,“ domnívá se Olga Lounová, sinoložka z Karlovy univerzity.
Podle Milana Slezáka je zajímavé, že se za výzvu postavila Evropská unie jako celek. Kdyby tak učinily jednotlivé státy, tak by se ocitly s Čínou ve sporech, které by zasáhly obchodní vztahy jednotlivých členských států.
„Nejen my potřebujeme Čínu, ale i Čína potřebuje nás. Není důvod se tolik bát. Ukážeme-li, že máme své hodnoty, za kterými stojíme, které považujeme za důležité a možná ještě důležitější, než okamžitý ekonomický zisk, Čína uzná nebo začne respektovat Západ, jako partnera, který si umí stát za svým,“ domnívá se Lounová.
V minulosti například Sovětský svaz nepustil na předávání cen akademika Sacharova, cenu za něj přebírala manželka. Za nemocného Jaroslava Seiferta, který získal Nobelovu cenu za literaturu převzala cenu dcera nebo nacistické Německo nepustilo v polovině 30. let jednoho svého pacifistu, který cenu získal o několik let později, sám zemřel v koncentračním táboru na tuberkulózu.
I v Praze se na čínské disidenty myslelo
V Praze uspořádala společnost v Člověk v tísni happening. Asi stočlenný lampionový průvod se vydal z Újezda směrem na Národní třídu. Akce měla podle Marka Svobody z pořadatelské organizace dvojí účel:
„Jednak připomenout, že Liou Siao-po dnes dostal Nobelovu cenu míru, jeho nominace měla nezanedbatelnou podporu lidí z České republiky. A také jsme se chtěli s průvodem s pozadím Hradčan vyfotit a fotografii poslat do Číny jako vzkaz tamějším disidentům, že o nich víme a že se na ně nezapomnělo.“
Fotografie se objeví na internetu a také ji zástupci společnosti Člověk v tísni zašlou obhájcům lidských práv v Číně.
