Bolsonaro čelí nejkrušnějšímu období prezidentství. Covidová krize zdaleka není jeho jediným problémem

Šíření nakažlivějších variant koronaviru způsobilo kolaps brazilského zdravotnictví a vedlo k enormnímu nárůstu počtu obětí, který v březnu dosáhl nových rekordů. Prezident Jair Bolsonaro tak čelí stále silnější kritice, kvůli jeho zásahům do ozbrojených složek navíc opozice mluví o impeachmentu. „Bolsonaro určitě čelí nejkrušnějšímu období od svého zvolení do funkce,“ říká pro iROZHLAS.cz hispanistka Markéta Pilátová.

Analýza Brasília Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obyvatel Rio de Janeira prochází kolem graffiti, kde je je obličej prezidenta Jaira Bolsonara vyobrazen jako koronavirus | Zdroj: Reuters

Brazilská politická scéna má za sebou velmi bouřlivý týden.

Po dlouhodobé kritice kvůli problémům se získáváním vakcín v pondělí 29. března rezignoval Bolsonarův oblíbenec, šéf diplomacie Ernesto Araújo, o několik hodin později ale nečekaně podal demisi také ministr obrany Fernando Azevedo Silva, po jehož kroku následovalo ještě větší zemětřesení. Krátce po výměně celkem tří ministrů ohlásili odchod z funkce také tři čelní armádní představitelé.

Jako noční můra. Agresivnější mutace a nedostatek opatření udělaly z Brazílie laboratoř pod širým nebem

Číst článek

Společnou rezignaci v úterý oznámili šéfové armády, námořnictva a vzdušných sil, zprávy zahraničních médií včetně agentury AP nebo New York Times ale naznačují, že je Bolsonaro ve snaze obklopit se loajálnějšími k odchodu donutil. Tak rozsáhlou obměnu vedení ozbrojených sil nicméně Brazílie nezažila od ukončení vlády vojenské junty před 36 lety, kritici prezidenta proto vyjadřují obavy nad tím, co Bolsonarovy poslední kroky vlastně znamenají.

Část opozice ho viní ze snahy podmanit si ozbrojené složky, volá proto po zahájení ústavní žaloby na prezidenta. „Prezident usiluje o uspořádání puče, který už ostatně probíhá, a na to jsme se rozhodli reagovat,“ uvedl lídr opozice v dolní komoře parlamentu Alessandro Molon během středečního jednání, kdy společně s kolegy předložili Kongresu žádost o zahájení impeachmentu proti Bolsonarovi.

Podle deníku The Guardian zatím není zcela jasné, co dramatický rozkol mezi pravicovým prezidentem a částí armády, která mu v roce 2018 pomohla ke zvolení, vlastně způsobilo. Teorií je hned několik.

Někteří pozorovatelé tvrdí, že se vrchní vojenští představitelé rozhodli Bolsonara opustit kvůli jeho nezvládnutí pandemie, která si vyžádala životy více než 300 tisíc Brazilců. Jiní ale personální změny interpretují jako Bolsonarovu snahu dosadit si do čela armády loajální okruh lidí, který by ho udržel u moci, pokud by ve volbách v roce 2022 prohrál.

Popularita prezidenta totiž v době pandemie covidu-19 rapidně klesá – podle březnového průzkumu se zhruba 55 procent Brazilců domnívá, že řízení koronavirové krize nezvládl, uvádí BBC. Na prezidentovi je proto cítit nervozita, která se promítá do současné politické situace a vyvolává obavy i mezi některými analytiky.

„Pro brazilskou demokracii je to zcela zásadní okamžik,“ míní Brian Winter, odborník na Brazílii a šéfredaktor magazínu Americas Quarterly.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro | Foto: Adriano Machado | Zdroj: Reuters

Armáda je rozpolcená

Noví armádní velitelé se ujali svých úřadů ve středu, tedy v den výročí státního převratu z roku 1964, který v Brazílii nastolil 21 let tvrdé vlády vojenské diktatury. V této době docházelo k rozsáhlému mučení a pronásledování odpůrců, prezident a bývalý voják Jair Bolsonaro ale události z roku 1964 oslavuje, stejně jako další členové jeho kabinetu.

‚Vedeme válku v zákopech.‘ V Brazílii řádí varianta covidu-19, která ohrožuje celý svět

Číst článek

Jak upozorňuje hispanistka Markéta Pilátová, jistou nostalgii po tehdejší více než 20leté vládě projevuje ale také značná část brazilské populace.

„Zhruba polovina Brazilců si myslí, že vojenská diktatura nebyla vojenskou diktaturou, popírají jakousi historickou danost a říkají, že vojenské zásahy do politiky v 70. a 80. letech byly nutné, aby se odvrátila hrozba komunismu. Prezident Bolsonaro na tyto pocity společnosti navazuje a tímto svým přístupem spoustě Brazilců konvenuje,“ říká pro iROZHLAS.cz Pilátová, podle které byl Bolsonaro s vojenskými složkami od počátku „jedna ruka“, jejich postoj vůči prezidentovi ale není jednotný.    

Hispanistka a publicistka, která v Brazílii několik let žila, vysvětluje, že v průběhu brazilského demokratizačního procesu se armáda kompletně reformovala. Její současná pozice je proto v porovnání s 80. lety naprosto odlišná – negarantuje jen pořádek v zemi, ale pomáhá i v dalších oblastech, jako je vzdělávání.

Dostat se na vojenskou školu je pro mladé Brazilce velmi prestižní záležitost, kromě toho ale armáda poskytuje také jedno z nejlepších profesních uplatnění. Většina Brazilců proto armádu považuje za jednu z nejméně zkorumpovaných složek a vnímají ji jako velmi důvěryhodnou instituci. O tento svůj obrázek se armáda pečlivě stará a nechce o něj přijít, a to ani kvůli prezidentovi.

„V pohledu na Bolsonara je dnes armáda velmi rozpolcená – část ho vnímá jako pravicového, konzervativního spojence a druhá jako nevyzpytatelného politika, který může poškodit její image. Armáda je v současné Brazílii garantem demokracie a myslím si, že Bolsonaro nemá pozici na to, aby uspořádal vojenský puč, protože armáda nechce tento demokratický image ztratit,“ tvrdí Pilátová, podle které se Bolsonaro nyní snaží, aby v armádě převážila ta část, která ho podporuje, a naopak se chce zbavit těch, kteří proti němu vystupují.

Brazilské nemocnice kvůli masivnímu šíření covidu-19 kolabují | Zdroj: Reuters

Bolsonaro přichází o podporu

Na události posledních dní reagovala v otevřeném dopise také šestice možných kandidátů na prezidenta, kteří vyzvali k obraně brazilské demokracie. „Brazílii budeme bránit,“ zdůraznili potenciální kandidáti pro souboj o prezidentské křeslo. Ten se odehraje na podzim příštího roku, Bolsonarova nervozita je podle analytiků patrná už dnes.

Jak upozorňuje deník The Guardian, Bolsonarovy naděje na znovuzvolení nyní ohrožuje nejen jeho přístup k pandemii, ale také návrat bývalého levicového prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy na politickou scénu. Charismatický politik, který vedl zemi v letech 2003 až 2011, se kvůli obvinění z korupce nemohl prezidentského klání v roce 2018 účastnit. V současnosti ale jeho kandidatuře nic nebrání a Lula dává v posledních týdnech najevo, že by se v příštím roce mohl stát Bolsonarovým vyzyvatelem.

Brazilskému prezidentovi se tak kupí jeden problém za druhým, tím největším ale zůstává katastrofická situace způsobená masivním šířením koronaviru. Jen za březen tamní úřady evidují přes 66 tisíc obětí covidu-19, což je téměř dvakrát více než v dosud nejsmrtelnějším červenci minulého roku. Epidemická situace se přitom dál zhoršuje a počty zemřelých s každým dnem rostou, duben by tak mohl být ještě horší.

Šíření nakažlivějších mutací přitom vyvolává obavy také v zahraničí. Jak upozorňuje americký deník Wall Street Journal, v Brazílii už začala mutovat i samotná varianta P.1, která se poprvé objevila koncem loňského roku a v současnosti je zodpovědná za většinu nově nakažených v zemi. Už dnes přitom varianta vykazuje změny, které by ji mohly učinit ještě nakažlivější, varuje Felipe Naveca, který pracuje pro zdravotní Nadaci Oswalda Cruze.

Evropské země se snaží obrnit před mutacemi z Brazílie a JAR. Co o nakažlivějších variantách víme?

Číst článek

Podle vědců proto kombinace laxního přístupu k nošení roušek či respirátorů s nedodržováním společenských odstupů a pomalým spuštěním očkování pomohla Brazílii proměnit v dokonalou líheň nových variant viru. Země se tak podle listu The New York Times stává mezinárodním vyvrhelem, ukazují to i kroky okolních zemí včetně Bolívie, které se v minulých týdnech rozhodly uzavřít své hranice. 

Bolsonaro, který koronavirus od počátku zlehčuje, ale dál trvá na svém a kritizuje opatření zaváděná na lokální úrovni brazilskými guvernéry. „Měli jsme a máme dva nepřátele – virus a nezaměstnanost. Taková je realita. Tento problém ale nevyřešíme tím, že zůstaneme doma,“ cituje BBC středeční Bolsonarův projev.

Postup guvernérů, kteří se snaží epidemii alespoň částečně zbrzdit, centrální vláda dokonce napadla u nejvyššího soudu. Průzkumy veřejného mínění přitom naznačují, že se Bolsonarovi jeho strategie nevyplácí.  

„Bolsonaro čelí obrovským tlakům. Velká většina lidí už dnes vidí, že jeho politika vedla k tomu, že se pandemie úplně vymkla kontrole. Spousta Brazilců, kteří ho volili, protože neměli jinou alternativu, ho už volit nebude. Druhá věc je, že v prvních měsících pandemie měli chudí lidé v Brazílii nejvyšší podporu – zhruba 47 milionů lidí dostávalo kolem 1500 reálů měsíčně. To bylo považováno za nejrozsáhlejší sociální pomoc během pandemie na světě, kvůli které sáhli i na válečný rozpočet, dnes už to ale Bolsonaro nevyplácí,“ popisuje Pilátová.

Nespokojenost veřejnosti tak v Brazílii dál roste. „Bolsonaro proto určitě čelí nejkrušnějšímu období od svého zvolení do funkce,“ uzavírá hispanistka.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme