V brazilských volbách uspěli i zástupci domorodých obyvatel. Do dolní komory se jich dostalo pět

Do dolní komory brazilského parlamentu bylo v neděli zvoleno i pět příslušníků domorodých národů, z toho čtyři ženy. Jde o rekordní počet, podle agentury EFE se do poslanecké sněmovny největší latinskoamerické země v minulosti dostali jen dva indiáni, a to v roce 1982 a 2018. Novými poslankyněmi federální sněmovny, která má 513 členů, se od 1. února poprvé stanou i dvě transsexuálky.

Tento článek je více než rok starý.

Brasília Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do brazilského parlamentu bylo zvoleno i pět příslušníků domorodých národů, do politiky se rozhodli vstoupit mj. kvůli krajně pravicovému prezidentovi Jairu Bolsonarovi a jeho postoji k Amazonii

Do brazilského parlamentu bylo zvoleno i pět příslušníků domorodých národů, do politiky se rozhodli vstoupit mj. kvůli krajně pravicovému prezidentovi Jairu Bolsonarovi a jeho postoji k Amazonii | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Brazilci v neděli volili prezidenta, federální parlament, guvernéry a zákonodárné sbory států brazilské federace. Ve volbách kandidoval rekordní počet příslušníků domorodých národů, podle místních médií jich bylo 186, což bylo asi o čtyřicet procent více než v předchozích volbách v roce 2018. Celkem 164 jich bylo do některého ze zákonodárných sborů zvoleno.

Do horní komory parlamentu se dostali dva politici, kteří se hlásí k domorodé menšině - současný viceprezident Hamilton Mourão a Wellington Dias, který byl do března guvernérem státu Piauí.

Hlavním důvodem pro snahu velké části indiánů vstoupit do politiky je krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro a jeho postoje k ochraně životního prostředí a právům domorodých národů.

Z genocidy domorodého obyvatelstva, obývajícího právě Amazonii, a zločinů proti lidskosti ho některá sdružení obvinila i u Mezinárodního trestního soudu. Poslankyní ale byla zvolena i jedna příslušnice domorodých národů za Bolsonarovu Liberální stranu (PL) Silvia Waiapiová, která je bývalou vojačkou a kandidovala za amazonský stát Amapá.

Etnocida, ekocida

Nejznámější z nově zvolených poslankyň z řad domorodých obyvatel je Sonia Souzaová Silvaová, známá podle kmene, z něhož pochází, jako Sonia Guajajaraová.

Případnou prohru s Lulou nebude chtít brazilský prezident Bolsonaro uznat, je si jistý publicista

Číst článek

Tato osmačtyřicetiletá ekologická aktivistka v roce 2018 kandidovala na viceprezidentku Brazílie a stojí v čele Sdružení domorodých obyvatel Brazílie (APIB). To mimo jiné v roce 2020 zažalovalo Bolsonara kvůli rasismu, jehož se podle nich dopustil svými výroky.

„Indián se mění, vyvíjí, je čím dál více lidskou bytostí jako my,“ prohlásil v lednu 2020 Bolsonaro, když komentoval na facebooku vznik Rady pro Amazonii, založenou domorodými obyvateli.

Ti na zakládajícím shromáždění vyzvali k ochraně Amazonie a kritizovali plán vlády na povolení komerčního zemědělství a těžby v indiánských rezervacích, který označili za „genocidu, etnocidu a ekocidu“.

V Brazílii, která má 216 milionů obyvatel, žije přibližně 850 tisíc příslušníků tří stovek domorodých kmenů. Většina z nich žije v indiánských rezervacích, které zaujímají asi dvanáct procent rozlohy státu.

Podle Bolsonara je taková rozloha rezervací příliš velká a nevyužitá pro národní ekonomiku. Indiáni ale argumentují tím, že rezervacemi pomáhají chránit Amazonii, která v posledních letech čelí výraznému odlesňování, jež se za Bolsonarovy vlády ještě zrychlilo.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme