Jak dál s konstitucí sjednocené Evropy?

Evropská unie se zatím nedohodla na své historicky první ústavě. Vyjednávání lídrů zemí budoucí pětadvacítky v Bruselu ztroskotala. Hlavní příčinou je boj o moc - jinými slovy dlouhotrvající spor o budoucí pravidla rozhodování v Radě ministrů - tedy jedné z klíčových unijních institucí. Jeho aktéry spojovalo jediné - neústupnost ze svých pozic. Ani tandem Varšava-Madrid, ani osa Berlín-Paříž totiž nehodlaly změnit svůj názor.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vlajka EU

Totální neshoda - tak popsal italský premiér Silvio Berlusconi situaci při vyjednávání o hlasování v Radě ministrů, na kterém se summit zasekl. Hlavy států a vlád se tak v sobotu navečer rozjely domů.

Evropští lídři nechtěli opakovat Nice - tam se před třemi lety dramatická jednání protahovala, až se nakonec kompromis slepil. Vzhledem k tomu, že ale teď politici ztroskotali právě na tom, co v Nice vymysleli, tentokrát se k dohodě za každou cenu nenutili a summit rozpustili. Více informací naleznete tady.

Podle našeho ministra zahraničí Cyrila Svobody to tak bylo lepší. "Než mít tady ve čtyři hodiny ráno kompromis, kterého budeme léta letoucí litovat, je lepší se sejít víckrát."

To si myslí také šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. Zároveň se ale podle něj na ústavodárném summitu v Bruselu neudělalo dost a práce byla špatně zorganizovaná: "Špatný kompromis je vždycky nesprávné řešení. Ale na druhou stranou - co jsme viděli tady? Tady nebyl ani pokus o kompromis. Měli jsme vlastně jenom jeden a půl hodiny, kdy jsme jednali v plénu, zbytek byly dvoustranné schůzky. Podle mě tu byla velmi nedostatečná příprava a hlavně chyběla vůle dojít k nějakému závěru."

Náš premiér Vladimír Špidla je celkově zklamaný, ale bruselský summit je podle něj jenom etapovou porážkou. O dalších názorech českých politiků se dočtete ZDE.

Fiasko

Napříč celou Evropou média hodnotí summit a otevírají debatu o tom, co bude následovat. Například titulky dnešních francouzských novin mluví o "fiasku", "neúspěchu", "krizi" či "střetu". Le Journal du Dimanche má za to, že nezdar jednání o evropské ústavě "znamená první vážnou havárii v dějinách Evropskou unie, která zůstala se splihlými plachtami". List Derniéres Nouvelles d'Alsace konstatuje : "nevydařené setkání v Bruselu jasně ukazuje, že moc v Evropské unii patří státům, které upřednostňují národní egoismus".

Tvrdé jádro

Jedním ze scénářů je vytváření vícerychlostní Evropy. Hlavně zakládající členové společenství jako Francie, Německo či Belgie uvažují o variantě užší spolupráce mezi zeměmi, které chtějí v integraci postupovat rychleji. Podle francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca je po nezdaru jednání o ústavě důležité mít takový motor. Česko se podle premiéra Vladimíra Špidly bude snažit, aby tato varianta nemusela nastat. Když se to ale tak vyvine, chce být v hlavním integračním proudu: "Pokud k tomu dojde a bude to z logicky věci daný proces, tak je naší politikou být u toho, být tam, kde je rychlost větší."

Rozšíření

To všechno se bude přitom řešit právě v době, kdy má unie přibrat deset nových členů. Jedno je ale zřejmé - samotný vstup nováčků krach summitu nijak neovlivní. Ti se připojí podle plánu 1.května 2004 a unie bude fungovat podle smlouvy z Nice. Podle Chiraca proto nejde o žádné drama či krizi "s velkým K". Britský premiér Tony Blair k tomu ale dodává, že postupně bude muset unie svá pravidla modernizovat - aby byla schopná fungovat v pětadvaceti efektivně.

Co bude dál s ústavou?

Jednání se odkládá na příští rok. Žádný další harmonogram prací si ale politici v Bruselu před odjezdem domů nestanovili. Situaci může ovlivnit mnoho faktorů. Například budou volby ve Španělsku - přitom právě tato země byla mezi hlavními aktéry sporu o hlasování v Radě ministrů. Vše se může odsunout i dál, za irské předsednictví, naznačují naši diplomaté. V tuto chvíli je tedy těžké odhadovat, jak se bude projekt historicky první ústavy unie vyvíjet dál.

Střídaní v čele unie

Bruselský summit uzavřel barvitý půlrok, kdy unii řídila Itálie. Od 1.ledna jsou tak na řadě Irové. Ty čeká náročných šest měsíců, naznačuje premiér Vladimír Špidla: Musím říct, že pan ministerský předseda Ahern byl zachmuřený, když mu to Berlusconi velmi uvolněně předával."

Milan Kopp, Pavla Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme