Jak funguje protiraketová základna?

Spojené státy se rozhodly požádat Českou republikou o jednání o umístění radaru pro protiraketovou obranu Evropy a Ameriky. Rozhovory o základně pro tento radar budou podle premiéra Mirka Topolánka trvat několik měsíců. Jedním z mála Čechů, kteří mohli přímo na místě sledovat, jak taková základna funguje, je zpravodaj Českého rozhlasu v Americe Alexandr Pícha. Nedávno navštívil americkou protiraketovou základnu na Aljašce.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

radar protiraketového systému

radar protiraketového systému | Foto: MDA USA

Jak taková základna tedy vypadá? Co laika překvapí na první pohled, je to, jak je malá. Na Aljašce u městečka Delta Junction je prostor pro stovku protiraketových střel Interceptor. Teď jich je tam zatím necelých dvacet. Základna, nebo pole pro sila se střelami, jsou velké asi jako pár fotbalových hřišť. A když jedete po silnici, která vede necelý kilometr kolem, ani byste si ji nevšimli, kdyby tam nebyly směrovky. Také provoz je tichý, jako v nějakém výzkumném centru. Celý objekt hlídá asi pět set vojáků. V případě radaru u nás by to odhaduji bylo tak 300 lidí veškerého personálu.

Samotný radar, pokud bude takový u nás umístěn, je vysoký asi jako dvoupatrová budova a vypadá, řekl bych, kosmicky. Na nízké nástavbě je velká bílá koule složená z prolamovaných bílých částí. Hned vedle je hospodářská budova. Nějaké patrolující vojáky tam skoro nevidíte, protože všechno kolem sleduje hlavně elektronika.

Radar je pro protiraketovou obranu důležitý, ale pokud by třeba z nějakého důvodu vypadl z provozu, dá se použít alternativních systémů. Tento radar by byl pouze součástí několikastupňového sledovacího komplexu na celé zeměkouli a na oběžných drahách. Američané mají radary ve vesmíru, na lodích, ukotvené na plovoucích objektech a na různých místech všude ve světě.

Tento radar by také nezachytil vystřelení nepřátelské rakety. To musejí provést jiné systémy ve vesmíru, družice na oběžné dráze nebo letouny ve stratosféře. Tento radar pak spolu s dalšími sleduje let jaderné nebo jiné rakety a navádí na ni to, čemu Američané říkají "kill vehicle", tedy vražedné vozidlo. To se pak v poslední fázi navádí k nepřátelské raketě samo a narazí do ní.

instalace Interceptoru | Foto: MDA USA

Na navedení protirakety na cíl nemá radar moc času. Pokud by hypoteticky vyletěla raketa třeba z oblasti Íránu, dorazila by na území České republiky za pouhých 17 minut. Do Ameriky by pochopitelně letěla podstatně delší dobu. Američané také celé severoamerické území pokryjí svými základnami ve Spojených státech.

V souvislosti s úvahami o vybudování takovéto základny v Evropě se původně mluvilo také o variantě umístění celé základny s radarem i obrannými protiraketami. Právě třeba na Aljašce je obojí zařízení pohromadě. Nejnovější události ale naznačují, že v Evropě tomu tak být nemusí.

Vyslovím osobní postřeh, který nicméně představitelé Pentagonu v rozhovoru pro Český rozhlas ve Washingtonu i na Aljašce odmítli jakkoliv komentovat. Vojáci na obranné základně ve Fort Greely mi ale řekli, že z vojenského, nebo lépe řečeno ekonomického hlediska je výhodné mít obojí pohromadě. Tak to také mají Američané jak na Aljašce, tak v Kalifornii. Podle mě ale Američané zvažují politickou situaci u nás.

Z technického hlediska jsou navíc třeba v Polsku asi vhodnější podmínky pro samotnou stavbu základny. Je tam totiž měkčí terén na hloubení podzemních sil pro protiraketové střely. V každém případě, ať už u nás, nebo v Polsku, systém nebude bránit jen naše území, ale celou Evropu a v druhém sledu i Severní Ameriku.

Alexandr Pícha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme