Jak omezit migraci? Zapojit se musí i ti, kteří se už do Evropy dostali, říká Faltová
Itálie čelí enormnímu náporu migrantů, který převyšuje veškeré kapacity země, tvrdí italský ministr vnitra. Vláda proto vyzývá další země, aby také otevřely své přístavy pro lodě s migranty, a Evropská unie mezitím hledá způsoby, jak Itálii pomoci. Poslat do Itálie peníze a policisty podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové nestačí. Zapojit se musí samotní migranti, kteří se do Evropy dostali.
„Italské přístavy jsou jediné, které lodě přijímají. Ale i kdyby své přístavy otevřely i další země, například Francie, tak stejně by ty lodě musely zastavovat v Itálii na doplnění paliva," vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová s poukazem na vyjádření organizace Lékaři bez hranic.
Do Itálie loni přišlo asi 120 tisíc lidí. Letos je to už 80 tisíc migrantů, které je třeba identifikovat, nechat projít lékařskou prohlídkou a ubytovat. „Myslím, že Itálie ještě nějaké kapacity má, spíše chce získat pozornost a nějakou podporu. Určitě je to ale země, která potřebuje pomoci," soudí Faltová.
Ministr vnitra Milan Chovanec chce, aby Česko poskytlo Evropské unii 21 milionů korun na řešení přílivu uprchlíků, a Itálii nabízí vyslání policistů. Podle Faltové to ale Itálii příliš nepomůže. Zmiňované peníze by navíc měly putovat do Libye, kde ovšem dochází k brutálnímu porušování práv migrantů.
Zkreslený sen o Evropě
Z Afriky do Itálie se nejvíce snaží dostat lidé z Guineje a Nigérie, naopak velmi málo je mezi uprchlíky Somálců, Eritrejců nebo Syřanů. Jejich podíl se pohybuje okolo dvou procent. Mnoho lidí umírá už při cestě do Libye, při které musí překonávat poušť. O těchto útrapách ale před cestou obvykle ani netuší.
„Evropu vnímají jako místo, kde se dá dobře žít, mohou si vydělat peníze a podporovat příbuzné doma. Realita sice často spočívá ve velmi těžké práci s nejistým výdělkem, domů ale posílají zprávy o tom, jak se mají dobře. A podobně to samozřejmě líčí i pašeráci," vysvětluje Faltová.
Jak je ale možné, že se k nim nedostanou informace o tom, že i když se do Evropy dostanou, tak je nečeká žádný skvělý život?
„Člověk spíše věří tomu, co mu řekne kamarád, než třeba informaci od vlády, o které je známo, že migranty nechce. Považují to za dezinformaci, představují si, jak tady zbohatnou. Náš život znají z televize a vnímají ho jako velmi luxusní. Neuvědomují si, že za tím je hodně práce. A že k dobře placenému místu je složité se dostat," nastiňuje Faltová.
Nevládky s pašeráky nespolupracují
Informovat o rizicích cesty i života v Evropě je podle ní jedním z úkolů pro nevládní organizace. Problém je ale v tom, že vůči nim ve zdrojových zemích panuje poměrně velká nedůvěra. Je prý proto třeba více zapojit migranty, kteří už Evropě jsou, aby se lidé zvažující cestu rozhodovali informovaně.
Kritiku nevládních organizací v migrační krizi považuje Faltová za nespravedlivou, jejich role se navíc přeceňuje. „Posláním humanitárních organizací je zachraňovat lidské životy. Jen v roce 2017 ve Středozemním moři zahynuly 2 tisíce lidí. Neměli bychom se nečinně dívat, jak se ti lidé topí."
Zatím prý neexistuje jediný důkaz pro obvinění, že některé nevládky s pašeráky spolupracují a pomáhají jim dostávat migranty do Evropy. „Před dvěma měsíci to prohlásil italský prokurátor, zatím ale nepadlo žádné obvinění ani nezačalo trestní stíhání. Mám velkou důvěru v organizace, které tam působí," uzavírá Faltová.
