Jak probíhá nucená evakuace židovských osadníků?
V těchto dnes se pozornost obrací směrem k pásmu Gazy, kde probíhá už druhý den nucená evakuace židovských osadníků. Jak vypadá situace přímo na místě? A jak to prožívají lidé -samotní osadníci a izraelští vojáci a policisté, kteří stojí proti nim? Přímo na místě v židovských osadách připravil následující reportáž blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.
Osadníci si připravili obranu osady - drátěný zátaras, auto které chtěli podpálit, pneumatiky a papírové kartony. Ale vojáci přišli z druhé strany. Potichu a nenápadně tam najednou bylo 1800 vojáků a policistů. Rozvinuli se mezi domy a na prostranství v osadě tak, že židovská osada najednou změnila barvu - převládala modrá od policejních uniforem a zelená od vojenských. Na vlastní oči jsem viděl, že osadníci a jejich ženy byli v šoku z nenadálého vývoje, na který nebyli připraveni, a hlasitě protestovali. Policisté se však chovali profesionálně a velmi klidně.
Jak jsem viděl přímo na místě, kolem padesáti policistů a vojáků přišlo ke každému z dvaceti domů a požadovalo vstup dovnitř. Po odmítnutí se stáhli a tak to v průběhu dvou hodin udělali třikrát. A mezi tím probíhaly diskuse mezi policisty a osadníky. I velitel zásahu v celém pásmu Gazy plukovník Peretz jednal s vedením osady.
Mnozí osadníci, muži i ženy, mezitím plakali Osadník v oranžovém triku s velkou kippou na hlavě a torou v ruce se hlasitě modlil. Nakonec policisté přistoupili k zásahu. Zoufalství lidí, kteří se schovali doma, dostoupilo vrcholu.
U dveří jednoho domu tady v osadě Kerem Cmona je připravený tým techniků s pilami, kteří by měli rozřezat dveře u trajleru, ve kterém bydlí osadníci. Poté když policisté otevřeli dům - trajler, jaký používají u nás stavbaři, vyváděli rodiny ven. Pět mužů a pět žen museli vynést. Malé děti plakaly a nechápaly, co se děje, proč musejí jít z domu. Policisté a vojáci se chovali i ve vypjaté situaci s pochopením. Řada z nich ale také situaci zvládala velmi těžce a rozplakala se. Ostatní je zatím zastoupili, než se oni sami dali dohromady.
Nakonec byli osadníci s rodinami v připravených autobusech a po několika desítkách minut v klimatizovaném autobusu odjeli do svého nového improvizovaného domova. Soucítil jsem s lidmi, kteří ztratili domov. Obdivoval jsem vojáky a policisty, jak situaci zvládli. Jejich velitel plukovník Peretz pro Český rozhlas řekl: "Říkal jsem svým lidem při všech brífincích, školeních - nejsme pod tlakem času. Proveďte to pomalu, citlivě, velkými sympatiemi."
"Není jejich chyba, že se naše vláda rozhodla pro tento správný krok. Jsou to dobří občané státu Izrael, této země. Cvičili jsme tuto operaci šest sedm měsíců, nejen na vlastní zásahy, ale také po psychologické stránce."
Evakuace židovských osad je ojedinělá operace v moderních dějinách. Podporuje ji většina obyvatel Izraele, kteří vývoj sledují téměř nepřetržitě v televizi a v rozhlase. Zbývá jen doufat, že operace vejde do dějin jako krok k trvalému míru mezi Izraelem a Palestinci.
