Jak si užít den v Toskánsku
Ulice italské Florencie bývají v těchto dnech zaplněny zahraničními turisty. Jak si užít den v Toskánsku, vyhnout se davům a rozpáleným ulicím? Poradí vám zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Vít Pohanka.
Zvony baziliky San Lorenzo oznamují, že ve Florencii se rodí nový den. Je před osmou ráno a v téhle roční době už návštěvník ze střední Evropy může cítit, že bude zase pekelné horko. První dvojice či skupinky batůžkářů na ulicích pak dávají najevo, že také dnes se bude třeba při návštěvě památek psychicky obrnit a nevnímat korzující davy. Pokud psychika našeho návštěvníka takové situace jen těžko zvládá, měl bych pro něj jeden tip.
Ne, nebojte se - nenavrhuji navštívit jen několik desítek kilometrů vzdálenou Pisu s její šikmou věží. Vzhledem k vrcholící sezóně by se útěk před horkem ulic a davy turistů z Florencie do Pisy největší pravděpodobností rovnal přechodu z bláta do louže. Navrhuji minout Pisu na severu a zajet jen o něco dál k pobřeží Ligurského moře.
Jedním z nejznámějších středisek v téhle oblasti je Viareggo . V jeho okolí jsou kilometry příjemných písečných pláží. Ve srovnání se středisky jako je Bibione má Viareggio dvě výhody. Jeho pláže nejsou tak přeplněné, jako ty v Bibione. Hodně z nich je sice soukromých a za vstup se musí platit. Ale i ty veřejné, které není problém najít, nejsou až tak zalidněné.
Druhou výhodou pobřeží u Viareggia je, že si tu na své přijde i návštěvník, který se sice chce zchladit v moři, ale nemusí zrovna celý den strávit na pláži. Letovisko bylo vystavěné v neopakovatelném stylu dvacátých let dvacátého století - pastelové barvy vil, hotelů, kaváren a jejich jednoduché leč elegantní křivky činí už jen z procházky po nábřeží příjemný zážitek.
Pokud náš středoevropský návštěvník není příliš unaven koupáním, poleháváním na slunci a kulturně-relaxační procházkou, mám pro něj ještě jeden tip. Cestou zpátky do Florencie se přímo nabízí alespoň krátká návštěva Lukky - města vzdáleného asi 25 kilometrů. Lukka, se svou bohatou historií a skvěle zachovaným historickým jádrem, by stála za samostatnou celodenní návštěvu.
Ale i krátká podvečerní procházka jeho ulicemi stojí za to. Je možné ji završit výstupem na jednu z dominant Torre del Guinigi - 40metrovou věž, na jejímž vrcholku dokonce rostou stromy. Pohled na město a okolní kopce, který se naskytne, patří k těm nezapomenutelným. Celý výlet pak doporučuji zakončit krátkou zastávkou či přímo večeří v jedné z mnoha kaváren či restaurací. Posilněn a osvěžen na těle i na duchu pak může náš Středoevropan nad kávou v Lucce vychutnat atmosféru toskánského večera a uvažovat o návratu zpět do rušné Florencie.
A ještě několik praktických informací - výlet, jak jsem ho popsal, je ideální absolvovat vlastním dopravním prostředkem. V tom případě musí cestovatel počítat s tím, že za dálniční poplatky zaplatí kolem 20 euro a nějaké to euro bude stát i parkovné. Podrobné informace o spojení vlakem či autobusem poskytnou turistické informační kanceláře ve Florencii. V takovém případě bude ale asi obtížnější navštívit jak Viareggio, tak Lukku a lepší zřejmě bude rozhodnout se jen pro jeden z nabízených cílů.
