Jak zastavit íránskou jadernou hrozbu?
Politici ve Spojených státech i v Evropě horečně zvažují, jakým způsobem zastavit íránské jaderné ambice. Ve hře je snaha o přímé diplomatické rozhovory, ale v případě neúspěchu existují podle všeho i plány na vojenský úder proti íránským jaderným zařízením. Nakolik jsou obavy Američanů, ale i Evropské unie odůvodněné, o tom zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha.
Je pravda, že Írán nemá nosiče střel, které by mohly zasáhnout Spojené státy a zatím i Evropu, ale to v tomto případě pro klid zdaleka nestačí. Washington se obává toho, že teheránský režim dlouhodobě podporuje teroristy, ať už přímo nebo prostřednictvím libanonské teroristické organizace Hizballáhu. Tato síť je mocnější i než obávaná Al-Káída a jaderné zbraně v jejích rukou jsou noční můrou amerických, ale i evropských bezpečnostních sil.
Klasickými raketami by Írán mohl zaútočit těžko. Američané mají efektivní protiraketovou obranu. Daleko nebezpečnější je terorismus. Kontejner s malou jadernou náloží se dá převézt v obchodní zásilce po moři, dá se propašovat na člunu nebo i v malém sportovním letadle. Navíc nemusí jít o klasickou jadernou bombu. Jednoduchá na výrobu a hodně nebezpečná je i takzvaná špinavá bomba. Ta má normální konvenční výbušninu, ale v plášti bomby je radioaktivní materiál. Při výbuchu tuto smrtelnou špínu rozhodí a zabíjí radioaktivním zářením v širokém okolí.
Zbraně se dají při kontrolách sice odhlait, ale svízelné je to v případě primitivních jaderných zbraní, které nemají tak silné záření. Americká vláda proto urychluje vývoj účinných detektorů, které by měly být na všech amerických letištích a také v přístavech. Ve Spojených státech a v Británii už se do vývoje takových detektorů pro sériovou výrobu investovaly miliardy dolarů. Ale zatím jsou dost nespolehlivé - hlavně vyvolávají plané poplachy z běžného trochu silnějšího záření.
Naděje na diplomatické řešení je zatím malá. Američané se zjevně obávají pustit se do podobného podniku, jako když Izraelci v roce 1981 leteckým úderem zničili irácký jaderný reaktor. Doba je jiná a Írán by ani nemusel aktivovat celosvětovou teroristickou síť. To by dnes nastalo samo s sebou. Ale problém je, že pokud se prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda nepodaří přesvědčit, tak už zbývají jen sankce. A ty jak ukazuje Severní Korea k ničemu nevedou. Nakonec sankce proti Íránu chtějí vetovat i rivalové Ameriky a Evropy Rusko a Čína.
Pro americké politiky, diplomaty a vojenské stratégy je Írán velký problém, na který zdaleka není jednotný názor. Po zkušenostech s terorismem v Iráku je už zjevná nechuť zabřednout do obdobného vleklého problému jinde. Zatím to podle všeho vypadá, že Spojeným státům nezbude než zkusit vše, co v bude v diplomacii možné. Ale zároveň se Američané budou ještě víc chránit. Určitě to bude stát ohromné množství peněz a ještě víc nám to bude komplikovat cestování všude možně. Ale s ohledem na bezpečnost to zatím jinak nejde.
Někteří kongresmani pro dialog s Teheránem
Významní američtí republikánští i demokratičtí kongresmani vyzvali Bílý dům k tomu, aby začal vést přímé diplomatické rozhovory s Íránem. Přímé rozhovory by podle nich měly předejít případnému vojenskému zásahu proti íránským jaderným zařízením
Předseda zahraničního výboru Senátu Richard Lugar zdůraznil, že americko-íránské rozhovory by se měly zaměřit na jaderný program Íránu . Senátor Christopher Dodd za demokraty tuto výzvu podpořil. Prohlásil také, že Spojené státy nechaly příliš diplomacie na Evropské unii, aniž by se podařilo něčeho dosáhnout.
Americká diplomacie požaduje, aby Rada bezpečnosti OSN přiměla do 28. dubna Írán, aby upustil od svého jaderného programu. Stálí členové Rady - Rusko a Čína, ale chtějí vetovat případné sankce vůči teheránskému režimu.
