Soud hodlá rozdělit kauzu Kuciak. Bývalý voják, který se přiznal k vraždám, má mít vlastní proces
Slovenský soud v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky patrně rozdělí proces na dvě části. Samostatné líčení plánuje s jedním ze čtyř obžalovaných Miroslavem Marčekem, jenž se minulý týden u soudu přiznal, že dvojici v únoru 2018 zastřelil. Oznámila to ve středu předsedkyně senátu Ružena Sabová. Soud uznal zákonnost získané komunikace z mobilního telefonu jednoho z obžalovaných, které také znovu vyslýchal.
Bývalý voják Marček je v nejsledovanějším procesu v novodobých slovenských dějinách jediným ze čtveřice obžalovaných, který vinu přiznal. Kromě toho řekl, že před čtyřmi lety zastřelil podnikatele Petera Molnára. Tato vražda je součástí procesu v Kuciakově případu.
Chvíli jsem čekal, dokud se nenaskytne vhodná příležitost, vypověděl vrah Kuciaka a jeho snoubenky
Číst článek
„Soud zamýšlí vyloučit k samostatnému řízení obžalovaného Marčeka,“ uvedla předsedkyně soudnío senátu Ružena Sabová.
Ještě loni uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó, který přistoupil na trest vězení 15 let. Andruskó ve stávajícím procesu vypovídal jako svědek.
Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marian Kočner jako pomstu za to, že investigativní reportér poukazoval na jeho rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.
Objednávku reportérovy vraždy předala podle prokuratury Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Szabóa, jenž spolupracoval se svým bratrancem Marčekem. Kočner, Zsuzsová i Szabó svou vinu za vraždu před soudem odmítli.
Další výslechy obžalovaných
Ve středu dopoledne soud přistoupil k opětovným výslechům obžalovaných. Szabó vypovídat odmítl, soud proto přečetl jeho výpověď během policejního vyšetřování. Szabó dříve například tvrdil, že objednávka nebyla na vraždu, ale na zbití novináře. Marček v reakci označil verzi svého bratrance za lež a ještě minulý týden také řekl, že Szabó byl při vraždě Kuciaka a Kušnírové jeho řidičem.
Exšéf kontrarozvědky: Kuciaka jsme sledovali pár dnů. Nemám pochybnosti, že vraždu objednal Kočner
Číst článek
Zsuzsová zase nařkla ze lži Andruskóa, který dříve u soudu řekl, že Kuciakovu vraždu zprostředkoval mezi Zsuzsovou a Szabóem na Kočnerův pokyn. Obžalovaná pak využila právo neodpovídat na dotazy soudu či prokurátora.
Zsuzsová je v jiném případu spolu s dalšími podezřelá v případu vraždy někdejšího primátora jihoslovenského města Hurbanovo Lászlóa Basternáka před deseti lety.
Odpoledne před soudem odmítl vypovídat také Kočner, který podle prokurátora v případu Kuciakovy vraždy v zásadě nevypovídal ani před policejním vyšetřovatelem.
K soudu přišli také dva svědkové, kteří jsou spojováni se sledováním Kuciaka a dalších novinářů. Jeden z nich u soudu tvrdil, že byl přesvědčen o tom, že pracuje ve prospěch státu. Na práci ho najal bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS Peter Tóth, který dříve u soudu přiznal, že sledování novinářů zorganizoval na objednávku Kočnera. Fotografie ze sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy.
Threema jako důkaz
Předsedkyně senátu rovněž oznámila, že soud považuje za zákonný důkaz zajištěnou komunikaci z Kočnerova mobilního telefonu, konkrétně z chatovací aplikace Threema.
Podle uniknutých přepisů, které dříve zveřejnila slovenská média, Kočner například často komunikoval se Zsuzsovou a krátce před Kuciakovou vraždou jí poslal zprávu, ve které byla číslice 50, dále symbol smrtky a anglické slovo „soon“, tedy brzy.
Podle médií Kočner den po Kuciakově vraždě vybral ze svého účtu v bance 50 tisíc eur, tedy 1,25 milionu korun, což byla součást odměny za vraždu.
Kočnerovu komunikaci již dříve jiný senát Specializovaného trestního soudu připustil jako důkaz v líčení, ve kterém podnikatel čelí spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur, tedy 1,7 miliardy korun.
Z komunikace vyplynula podezření na korupci ve slovenské justici a po jejím zveřejnění bylo mimo službu postaveno několik soudců.
