Japonci jsou na katastrofy připravení. Při otřesech se chovají jako automat
Mimořádně silné zemětřesení a následné vlny tsunami napáchalo v Japonsku obrovské materiální škody, počet obětí je však s ohledem na rozsah katastrofy poměrně nízký. Zatím hovoří agentury o stovkách obětí. Japonci jsou totiž na otřesy zvyklí a dobře připravení.
Japonsko je z hlediska seismické aktivity mezi prvními zeměmi na světě, 20 procent silných zemětřesení se odehrává právě tam.
Obyvatelé žijí s vědomím, že je přírodní katastrofa může kdykoliv připravit o majetek nebo i o život, a odmalička procházejí pravidelným drilem.
Jak se Japonci vypořádávají s neustálou hrozbou zemětřesení, popsal v Ozvěnách dne spolupracovník ČRo Milan Hubáček
Popisuje to i spolupracovník Českého rozhlasu Milan Hubáček, který v Japonsku žije.
„Připomíná to naší civilní obranu. Škola vyhlásí cvičný poplach a děti a učitelé se chovají podle přesného scénáře. V tomto se pokračuje i na vysokých školách i v zaměstnání. Chování Japonců v době zemětřesení je tak plně automatizované,“ říká Hubáček.
Při zemětřesení se členové japonské domácnosti sejdou pod stolem, vypichuje zásadní princip komentátor ČRo Milan Slezák. „Po ruce bude lékárnička, potraviny, zásoby vody, hasící přístroj. Těžké předměty budou sundány ze skříně, bude zapnutý rozhlasový přijímač,“ pokračuje Slezák. „V horách je třeba dát si pozor na sesuvy půdy, u pobřeží naopak na přílivové vlny,“ dodává.
Propracovaný je také varovný systém. Téměř každý Japonec vlastní mobil a signály ze seismografů se okamžitě šíří do telefonní sítě. „To znamená, že pokud je tato služba v telefonu aktivovaná, tak se člověk dozví i to, jak silné zemětřesení nastalo a kde je epicentrum,“ vysvětluje.
Japonské stavby jsou koncipované buď tak, že musí zemětřesení odolat, nebo jsou naopak lehké a jejich obnova je snadná. Ani sebedokonalejší infrastruktura a příprava nezabrání, aby zemětřesení a přílivové vlny napáchaly značné škody.
Stavěly se jednoduché přízemní domy z lehkých konstrukcí. Jinak na tom ale byly japonské chrámy. Jejich složitá konstrukce není samoúčelná. „Má za cíl stavbu rozkývat, není spojena hřebíky a může plavat,“ vysvětluje Slezák. „Všimli si toho i dnešní architekti a podobně se snaží ochránit moderní stavby,“ podotýká.
Problémem by ale mohlo být uchování stability vysokých domů. „Ty bývají postaveny na jakési sáně a umožní se tím pohyb stavby v případě zemětřesení,“ upozorňuje Slezák.
Neméně problematická by se zdála četnost jaderných elektráren v této seismicky neklidné oblasti. „I tady se ale projevil um japonských architektů,“ pozoruje Slezák. Dosud nedošlo k žádným nehodám. Při otřesech země se automaticky vypínají stejně jako japonské vlaky.
„Přípravy jsou nutné, protože kdyby se neprováděly, tak počet obětí byl podstatně vyšší. Zabránit všem neštěstím se nedá, Japonsko se ale dovede z těchto tragédií rychle zotavit,“ podotkl Hubáček.
