Japonci se do postižených oblastí zřejmě už nevrátí, bojí se radiace
Od přírodní katastrofy a jaderné havárie v Japonsku uplynuly přesně tři měsíce. Obnova zničených oblastí ale bude trvat roky, evakuační zóna v okolí postižených reaktorů ve Fukušimě zůstane zavřená nejméně 10 let. Obyvatelé, kteří tuto oblast museli opustit, se navíc vzdávají naděje, že by se do ní ještě kdy vrátili.
Dvacetikilometrová oblast kolem elektrárny Fukušima Daiiči je přísně střežena policisty. Dovnitř nesmí ani obyvatelé obcí, které se v této, dnes mrtvé zóně nacházejí. Pokud by do ní vstoupili ilegálně, hrozí jim pokuta v přepočtu 20 tisíc korun či třicetidenní vězení.
„Čekáme, až nám postaví nový, i když zatím jen provizorní dům. Od společnosti TEPCO provozující elektrárnu ve Fukušimě jsme zatím dostali odškodnění v přepočtu 200 tisíc korun,“ prozrazuje sedmdesátiletá paní Suzuki pocházející z obce Odaka. Ta leží právě v nepřístupné zóně, proto Suzuki nyní přežívá v evakuačním centru v městě MinamiSoma.
„V době otřesů jsem byla v nemocnici, a když jsem se vracela domů, všude okolo byla hrozná spoušť. V tu chvíli jsme ovšem ani já, ani ostatní netušili, že se na nás žene ještě něco mnohem, mnohem horšího - vlna tsunami,“ vzpomíná paní Suzuki.
S Japonkou, kterou postihla jaderná katastrofa v elektrárně Fukušima natáčel zpravodaj Robert Mikoláš.
První hodiny po katastrofě se tak raději uchýlila k nejbližší sousedce, nešel proud, netekla voda, a tak neměla žádné zprávy. Pak se objevili policisté, a že prý musí pryč. Tehdy se poprvé dozvěděla o havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči. Jejím novým domovem se tak stalo evakuační centrum v MinamiSoma.
„Musíme začít znovu, všichni. Až mého manžela odoperují, přestěhujeme se do nového. Do obce Odaka, kde jsem se narodila a prožila většinu života, se však zřejmě už nikdy nevrátím. Kvůli radiaci,“ myslí si paní Suzuki.
