Východní Asie začíná zbrojit. Hrozba Číny, KLDR a Ruska je nutí přehodnotit svoji bezpečností politiku
Nový japonský premiér Fumio Kišida chce změnit zahraniční politiku země a s ní související obranu celého císařství. Vede ho k tomu válka na Ukrajině, nulové pokroky v jednáních o jaderném odzbrojení KLDR a stále agresivnější politika Číny v Indo-pacifickém regionu.
Jednoduché „ano“ amerického prezidenta Joe Bidena na otázku americké novinářky, zda Spojené státy přijdou na pomoc Tchajwanu, pokud ho Čína vojensky napadne, přesně ilustruje změnu, s jakou teď nahlížejí na svou obranu Japonsko, Jižní Korea i Tchajwan.
Japonský premiér Fumio Kišida mluví o realistické diplomacii. Přeložit se to dá tak, že kvůli čínskému a severokorejskému ohrožení, může dojít i na změnu ústavy, která v současnosti Japonsku zakazuje si vydržovat jakékoliv ozbrojené síly.
„Ruská invaze na Ukrajinu se v Indo-pacifickém regionu nesmí opakovat. Japonsko je i nadále vojenským partnerem Spojených států, ale i my sami musíme být aktivní“ řekl Kišida v Tokiu během návštěvy amerického prezidenta. Ostrovní země už několik let spoléhá na nejnovější verze protiraketového systému Aegis – jak mobilní, tak statické. Vláda otevřeně mluví o záměru navýšit výdaje na obranu ze současného jednoho procenta HDP na dvě.
Utrácet více peněz za zbraně-hlavně ty americké- a namísto podbízení se Severní Koreji nebo Číně praktikovat aktivní obranu ve vzduchu i na moři, chce také nový jihokorejský prezident Jun Sok-jol. „Pokud se KLDR zřekne podstatné části svého jaderného vojenského potenciálu, jsme připraveni až neskutečným způsobem zlepšit kvalitu života lidí na Severu. Nejdřív, ale odzbrojení, potom pomoc. Obráceně to fungovat nebude“
Komentáře jihokorejských i japonských novin už ale varují, aby na první pohled jednotný a rázný postup všech tří spojenců ve východní Asii, nakonec vojensky nesjednotil země, které si sice nikdy politicky nevěřily, ale zahnány do kouta můžou tohle tabu prolomit – a sice Rusko a Čínu.
