Moonova sekta v problémech: Japonci po vraždě expremiéra Abeho podepisují petice za její rozpuštění

Někdejší Církvi sjednocení, známé též v Česku jako Moonova sekta, hrozí v Japonsku rozpuštění. Vláda nařídila její vyšetřování po červencové vraždě bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Církev přitom nemá atentát přímo na svědomí. Vražda ale odhalila úzké a neprůhledné vazby mezi Liberálně demokratickou stranou a Církví sjednocení.

Tento článek je více než rok starý.

Za obzorem Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šinzó Abe

Šinzó Abe | Zdroj: Profimedia

Výstřely padly ve městě Nara 8. července půl hodiny před polednem. Šinzó Abe tam přijel podpořit před volbami do horní komory parlamentu místního kandidáta vládní Liberálně demokratické strany (LDP), když k němu přistoupil do té doby nenápadný muž v dioptrických brýlích a roušce a zmáčkl spoušť podomácku vyrobené zbraně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Za obzorem v audiozáznamu. Připravil Tomáš Havlín

Lékaři v nemocnici už jen konstatovali smrt sedmašedesátiletého politika. Podezřelého jednačtyřicetiletého Tecuju Jamagamiho zadržela policie na místě.

Japonsko bylo z atentátu otřesené. Tím spíš, že útoky střelnou zbraní jsou v této zemi ojedinělé. Z vraždy Šinzóa Abeho se ale stalo taky politické téma. Zatímco politici vládní strany mluvili o „ohrožení demokracie“, společnost se za vládní stranou nesemkla.

Začala naopak prověřovat motivy atentátníka, který se před svým činem vypisoval na internetu ze špatných zkušeností s Církví sjednocení. Petici za její rozpuštění v Japonsku následně podepsalo nejméně 200 tisíc lidí.

Náboženství a vláda

Jak poznamenává japanolog Jan Sýkora z Univerzity Karlovy, politika a náboženství v Japonsku sice mají být podle ústavy striktně oddělené, praxe ale bývá často jiná. Příběh Církve sjednocení je toho důkazem. Jihokorejské náboženské hnutí přišlo do Japonska zkraje 60. let minulého století a s vládní stranou LDP si okamžitě rozumělo v antikomunistickém zaměření.

V průběhu let byla Církev sjednocení v Japonsku kritizovaná mimo jiné za obohacování se na úkor věřících. Matka atentátníka Tecuji Jamagamiho jí měla darovat v přepočtu 17 milionů korun a dům. Skandály ale podle japonských médií neoficiální vazby na vládní stranu neoslabily. Naopak, projevovaly se i při letošních volbách do horní komory parlamentu.

Co vyřeší rozpuštění

Vláda premiéra Fumia Kišidy nejdřív jakékoli napojení na církev popírala. Když ale klesla její popularity v průzkumech o 20 procentních bodů, odvolal předseda vlády trojici ministrů. V polovině listopadu pak japonský kabinet zahájil vyšetřování církve. Tedy proces, který může vést až k jejímu rozpuštění.

Smrt expremiéra Abeho: Církev sjednocení je promyšlený byznys, říká japanoložka

Číst článek

Japonsko v poválečných dějinách rozpustilo zatím jen dvě náboženské skupiny. V polovině 90. let sektu Óm šinrikjó zodpovědnou za útok sarinem v tokijském metru a o pár let později další skupinu souzenou za finanční podvody.

Církev sjednocení, která od 90. let nese oficiální název Federace rodin za světový mír a sjednocení, má dnes v Japonsku víc členů než v kterékoli jiné zemi světa. Její rozpuštění je podle japanologa Jana Sýkory pravděpodobné, ale mnoho se tím nemusí změnit. Církev může například pokračovat pod jiným názvem dál, jak ukazuje i příklad zakázané sekty Óm šinrikjó.

Tématu se podrobně věnuje tento díl pořadu Za obzorem, jeho audiozáznam najdete výše.

Tomáš Havlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme