Japonsko propustilo čínské námořníky, kapitán ale zůstává ve vazbě

Diplomatická roztržka mezi Čínou a Japonskem trvá. Tokio sice propustilo 14 námořníků z posádky zadržovaného čínského plavidla, kapitán lodi, která se minulý týden střetla s čluny japonské pobřežní hlídky, ale zůstává ve vazbě. Peking kvůli incidentu varoval Tokio před zhoršením vztahů, proti japonskému postupu roste i odpor čínské veřejnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peking | Foto: Robert Mikoláš

Informace o propuštění zadržovaných námořníků dominuje domácímu zpravodajství. Média mluví o ilegálním postupu japonských úřadů, oficiální místa pak požadují i osvobození kapitána plavidla.

Přehrát

00:00 / 00:00

O čínsko-japonské roztržce hovoří z Pekingu zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš

Ten zůstává ve vazbě a pokud bude proti němu zahájeno trestní stíhání, hrozí mu až tříleté vězení. Diplomatická roztržka mezi odvěkými rivaly tak pokračuje, roste i odpor čínské veřejnosti.

„Ostrovy patří Číně a Japonsko by je mělo vrátit. Jde ale o politický problém a zabývat se tím mají nejvyšší vůdci země. My obyčejní lidé jsme samozřejmě rozhořčeni, ale nic s tím nemůžeme dělat," říká 25letý mladík z Pekingu. Podobně vnímá celý problém většina lidí, bez ohledu na věk.

„Je zcela jasné, že čínské území je čínské území a nikdo nemá právo ho obsadit. Naše vláda by proto měla být mnohem tvrdší, aby si Japonsko už konečně uvědomilo, že jeho dobyvačná politika je minulostí,“ myslí si asi 60letý muž.

Ostrovy, které Čína nazývá Tiao-jü, Japonci zase Senkaku, jsou přitom jablkem sváru už dlouhá desetiletí. Podle Pekingu patřily k někdejší Říši středu už od 16. století, Tokio zase namítá, že o ně do konce 19. století, kdy je císařská vojska obsadila, fakticky neměl nikdo zájem.

V oblasti se prý nachází obrovské množství zemního plynu

Čína se však o právo kontrolovat tuto oblast v uplynulých letech domáhá velmi hlasitě a důvod je nasnadě. Podle odhadů se totiž v oblasti Východočínského moře nachází pět i více bilionů metrů krychlových zemního plynu a pokud by se tyto údaje potvrdily, šlo by o jedno z deseti největších nalezišť na světě.

Obě strany proto začaly jednat o možnosti společné těžby, kvůli současnému napětí však Peking další kolo rozhovorů odložil. Ostré reakce komunistické vlády mají ale za cíl spíše uklidnit domácí veřejnost, aby se protijaponské nálady nevymkly kontrole, jako tomu bylo v letech 2005 a 2006.

Otázkou ovšem zůstává, jaký osud potká kapitána zadržené lodi. V každém případě je Čína velmi citlivá na vše, co souvisí s územními nároky jiných zemí, a to i v Jihočínském moři, kde naopak právě Peking čelí obvinění, že neoprávněně ovládá některé ostrovy.

I v tomto případě ale Číňané mají jasno: „Nejsem v pozici, abych činil nějaké soudy ohledně oprávněnosti těchto územních nároků. Nikdy jsem však neslyšel o tom, že by některé země vinily Čínu, že neoprávněně obsadila jejich ostrovy. A pokud se tyto informace nezakládají na pravdě, což jsem přesvědčen, mám povinnost bránit naše práva i naše zájmy.“

I z tohoto důvodu Čína pokračuje v modernizaci armády včetně námořních sil.

Robert Mikoláš, David Hartmann Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme