Japonsko se omluvilo za sexuální otroctví Korejek v druhé světové válce

Japonsko a Jižní Korea se dohodly na řešení několik desítek let trvajícího sporu, jenž se týkal sexuálních otrokyň z druhé světové války. V nevěstincích pro japonské vojáky bylo nuceno pracovat na 200 tisíc žen, především Korejek. Problém takzvaných utěšitelek je hlavním zdrojem napětí mezi Soulem a Tokiem. Japonský premiér Šinzó Abe se omluvil ženám za fyzické a duševní jizvy, které se jen těžko hojí. Tokio navíc pošle více než 200 milionů korun korejskému fondu pomoci pro bývalé sexuální otrokyně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihokorejský ministr zahraničí Jong Pjong-se (vpravo) a jeho japonský protějšek Fumio Kišida | Zdroj: ČTK

Uzavření dohody přišlo až 70 let po konci války. Důvodů, proč to trvalo tak dlouho, je hned několik. Ženám se například nikdy nepodařilo postupovat ve svých požadavcích vůči Japonsku společně.

„Problém takzvaných žen útěchy se netýkal jen korejských žen. Japonská armáda organizovala polní nevěstince na většině okupovaných území, to znamená v Číně, v Malajsii, na Filipínách, v Barmě, a mezi sexuálními otrokyněmi bylo dokonce i několik žen evropského původu, Holanďanek a Australanek,“ vysvětluje japanolog Jan Sýkora.

Tokio navíc soustavně odmítalo veškeré nároky žen na omluvu a odškodnění s odvoláním na chybějící historické důkazy, případně tvrdilo, že šlo o placenou prostituci, a ne o sexuální otroctví.

Přehrát

00:00 / 00:00

Japonsko a Jižní Korea se dohodly na řešení několik desítek let trvajícího sporu týkajícího se sexuálních otrokyň z druhé světové války. Více japanolog Jan Sýkora z FF UK

„V tomto ohledu došlo k průlomu až v roce 1992, kdy japonský historik Jošimi Jošiaki vypátral v japonských vojenských archivech doklady, které dokládaly přímou účast japonské armády v zakládání a provozu vojenských nevěstinců,“ říká Sýkora.

Dnešní dohoda je tak zásadní, a to jak s ohledem na její obsah, tak i na několik desítek let trvající spor. Nejenom že Japonsko uznalo existenci takzvaných utěšitelek a za psychické a fyzické násilí se omluvilo, ale zároveň se zavázalo vyplatit žijícím obětem odškodné.

„V roce 1995 tehdejší premiér Murajama zřídil takzvaný fond asijských žen, ze kterého bylo dokonce několik stovek poškozených žen odškodněno, nicméně většina z nich odmítla odškodnění přijmout, neboť prostředky ve fondu pocházely ze soukromých zdrojů, a nejednalo se tedy o oficiální uznání zodpovědnosti ze strany japonského státu,“ podotýká japanolog.

Bývalé jihokorejské sexuální otrokyně | Foto: ČTK/AP

Že by dohoda nějak ovlivnila fungující diplomatické a obchodní vztahy mezi oběma zeměmi, si Sýkora nemyslí, Japonsko ale podle něj bude muset třeba upravit učebnice historie, což dosud odmítalo.

Počet bývalých sexuálních otrokyň není přesně známý, mluví se o několika desítkách. Řada z nich se ale k odškodnění nepřihlásila, protože je pro ně jejich minulost traumatizujícím osobním zážitkem, který před svým okolím raději tají.

Helena Šulcová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme