Počty nakažených v Japonsku jsou rekordní a nemocnice se plní. Nepřímý důsledek her, tvrdí lékaři

Olympijské hry jsou v plném proudu, vně sportovních areálů a olympijských vesnic ale Japonsko, a především hlavní město Tokio, zažívají největší nárůst počtu případů covidu od začátku pandemie. Šíření převážně nakažlivější varianty delta se už odráží také na situaci v tokijských nemocnicích, kde začínají docházet volná lůžka. Stále častěji proto zaznívá otázka, do jaké míry lze alarmující dění spojovat právě s konáním olympijských her.

Analýza Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zhruba 30 procent lidí stále trvá na tom, že by se olympijské hry měly zrušit nebo odložit | Zdroj: Reuters

Měsíce před konáním olympiády japonská vláda slibovala, že hry pořádané v době probíhající pandemie koronaviru budou maximálně bezpečné, týden po zahájení ale rozpačitost veřejnosti ohledně konání her sílí.

Utekli před boji a útlakem, některým sport zachránil život. Příběhy z olympijského týmu uprchlíků

Číst článek

Počty nově odhalených případů totiž nikdy nedosahovaly takových hodnot, jaké úřady evidují nyní. Ve středu se počet nově zjištěných nákaz vyšplhal vůbec poprvé od začátku pandemie přes 10 tisíc za 24 hodin, vedle čísel platných pro celé Japonsko ale budí obavy především šíření covidu v Tokiu, které letošní olympijské hry hostí.

Ve stejný den hlavní město napočítalo rekordních 3865 nových případů, v porovnání hodnotami z konce června tak statistiky zaznamenaly významný nárůst. Ještě předtím, než se do Tokia začínali sjíždět první sportovci a realizační týmy z celého světa, japonské hlavní město evidovalo kolem 700 případů nově odhalených nákaz za den. Od té doby se ale situace dramaticky proměnila, a to navzdory nouzovému stavu, který v Tokiu platí od 12. července prozatím do konce srpna.

Japonská vláda zavedla celou řadu opatření, která měla konání olympijských her během pandemie umožnit. Rozhodla mimo jiné o tom, že největší sportovní událost světa proběhne bez přihlížejících diváků a všichni zapojení do konání her budou pravidelně testováni.

Takzvaná olympijská bublina, která má oddělovat svět sportovců a jejich týmů od japonské veřejnosti, se podle amerického deníku The New York Times (NYT) ale dostává pod stále větší tlak.

Olympiáda očima reportéra Bureše: Hry jsou bez diváků poloviční, atmosféra postrádá důstojnost

Číst článek

Mezi lidmi, kteří se her účastní nebo se podílejí na jejich konání, bylo doposud odhaleno přes 200 pozitivních a další přibývají téměř každý den. Japonští politici tvrdí, že systém funguje dobře, podle NYT je však olympijská bublina možná propustnější, než jsou organizátoři ochotni připustit.

Tím největším problémem je ale šíření covidu mezi japonskou veřejností, ke kterému podle odborníků významně přispívá i psychologický efekt her – navzdory nouzovému stavu totiž lidé nabyli dojmu, že nemusí být tak ostražití jako dřív.

Epidemická opatření v Japonsku fungují z větší části na dobrovolné bázi, ochota lidí zůstávat doma se během čtvrtého nouzového stavu snižuje. Mnozí Japonci tak chodí sledovat a slavit dění kolem olympiády ven a situaci nepřispívají ani provozovatelé některých barů, kteří provoz podniků odmítají omezit.

Zahlcené nemocnice v Tokiu

Když japonská vláda oznamovala vyhlášení nouzového stavu, vyzvala restaurace a bary, aby přestaly servírovat alkohol a po 20.00 už měly zavřeno. Některé podniky se ale rozhodly výzvu ignorovat, protože jim prý vláda dostatečně nepokrývá ušlý zisk.

Podle NYT se tak v centru Tokia objevují nápisy, kde provozovatelé hlásí: „Tady můžete pít! Otevřeno až do půlnoci.“ Zoufalost podnikatelů ukazuje i reportáž kanadské televize CBS, která přináší výpověď majitele jednoho z tokijských sportbarů.  

Ekonom: Tokio je tragédie. Ale některé hry se v minulosti staly ještě větší černou dírou na peníze

Číst článek

„Když Tokio získalo pořadatelství olympiády, byl jsem nadšený,“ vzpomíná majitel baru Mamoru Tanaka, pro kterého se sen o velkém výdělku kvůli pandemii změnil v noční můru. „Nemůžu spát a přemýšlím, jestli budu schopný zaplatit nájem,“ popisuje.

V Japonsku platí už čtvrtý nouzový stav, a zejména mladí jsou z pokračujících omezení unavení a začínají více chodit ven, právě mezi nimi se tak koronavirus šíří nejčastěji. Mnozí odborníci navíc poukazují na nekonzistentní přístup japonské vlády, která lidem říká, aby zůstávali doma, na druhou stranu je ale povzbuzuje, aby konání her v Japonsku oslavovali.

„Lidé se hodně pohybují kolem olympijských sportovišť, myslím si proto, že dopad her v Tokiu je skutečně velký,“ říká pro australskou televizi ABC lékař jedné z tokijských nemocnic Hiroaki Širaiši.

V nemocnici Asoka léčí pouze pacienty se středně těžkým průběhem koronaviru, zatímco vážnější případy posílají do zařízení, které disponují i jednotkami intenzivní péče. Širaiši má ale strach, že se situace bude dál zhoršovat.

Proti sexualizaci sportu. Německé gymnastky v olympijské kvalifikaci vystoupily v celotělovém dresu

Číst článek

„Doufám, že to nikdy nebudu muset otevřít,“ říká lékař a ukazuje na dveře, kde je připravený jediný ventilátor. Pokud by ho musel použít, byl by to podle něj signál přetíženosti nemocnic, které jsou pro těžké případy určené.

„Myslím, že jsme blízko kolapsu zdravotní péče,“ varuje Širaiši s odkazem na zhoršující se statistiky, které ukazují i zvyšující se počet hospitalizovaných s covidem. Podobné varování přitom zaznívá také od dalších zdravotníků.

„Přítomnost diváků na olympijských událostech byla sice zakázaná, davy se ale shromažďují kolem míst jejich konání. Můžeme tedy předpokládat, že případů bude přibývat,“ řekl pro CBS ředitel univerzitní nemocnice v Tokiu Hironori Sagara, podle kterého stojí za zhruba 70 procenty případů u nich v nemocnici vysoce nakažlivá varianta delta.  

Že je zdravotní systém kvůli šíření covidu zatížený, ostatně tento týden přiznal i hlavní vládní zdravotní poradce Šigeru Omiho.

Už v polovině týdne bylo v metropoli obsazených 64 procent lůžek vyhrazených pro pacienty s těžkou formou covidu-19. Japonská vláda proto vyzvala tokijské nemocnice, aby pro koronavirové pacienty vyhradily dalších 500 lůžek. Širaiši, na jehož oddělení je už nyní plno, ale nemá k dispozici personál, který by se o příval nových pacientů staral.

Japonský premiér Jošihide Suga během tiskové konference k aktuální situaci kolem šíření covidu (30. července 2021) | Zdroj: Reuters

Další osud olympiády

Zatímco se tak olympijské hry dostávají do své druhé poloviny, stále častěji se v Japonsku ozývá otázka, zda bylo rozhodnutí o konání olympiády rozumné.

Už několik měsíců před odstartováním her průzkumy veřejného mínění ukazovaly, jak moc je japonská veřejnost ohledně pořádání olympiády v době probíhající pandemie rozdělená. Například podle šetření, na které v polovině dubna upozornila agentura Reuters, si zrušení nebo odložení her přálo více než 70 procent Japonců.

Pražská hygiena: Prvního nakaženého z české výpravy do Tokia půjde najít jen při kompletní genotypizaci

Číst článek

Politici ale obyvatele Japonska ujišťovali, že udělají pro zajištění bezpečnosti maximum a že se není třeba ničeho obávat, dnešní realita ale vypadá o poznání jinak. Japonský premiér Jošihide Suga se tak dostává pod stále větší tlak. Podle průzkumu deníku Nikkei se podpora jeho kabinetu v červenci propadla na 34 procent, což je nejméně za posledních devět let.

Kromě propuknutí nové vlny koronaviru a vyhlášení čtvrtého nouzového stavu je jedním z hlavních důvodů nízké podpory premiéra Sugy také pomalé očkování, které má v současnosti ukončené ani ne 30 procent japonské populace.

„Je naprosto ohromující, že země, která hostí olympijské hry a jejíž premiér riskuje kvůli úspěchu olympijských her vlastní osud, nebyla schopná (lidi) včas naočkovat,“ cituje japonského politologa Koičiho Nakanoa deník The New York Times.

I proto nemalá část lidí stále trvá na tom, že by se olympijské hry měly zrušit nebo odložit – podle posledního průzkumu Nikkei takto odpovědělo více než 30 procent dotázaných. Že by se hry zrušily v průběhu konání, ale Suga tento týden vyloučil.

Kvůli zhoršující se situaci nicméně přicházejí nová opatření. Koncem týdne japonská vláda rozšířila nouzový stav, který v současnosti platí v Tokiu a na jižním ostrově Okinawa, také na další oblasti. V Ósace a třech prefekturách poblíž Tokia – jmenovitě Kanagawa, Čiba a Saitama – bude stav nouze podle pátečního rozhodnutí vlády platit od 2. do 31. srpna.

Mnozí Japonci jsou ale skeptičtí, že nové zavádění nouzového stavu dokáže situaci zlepšit.

„Mám pocit, že si na nouzový stav příliš zvykáme, lidem to nezabrání, aby šli ven,“ říká pro britskou televizi BBC mladý obyvatel Japonska a další doplňuje: „Pokud chce vláda šíření viru skutečně zastavit, musí zavést lockdown a nabídnout lidem finanční podporu.“

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme