Jasným vítězem řeckých voleb je podle předběžných výsledků levicová Syriza
Řecký premiér Antonis Samaras uznal porážku své strany Nová demokracie v předčasných parlamentních volbách. Vůdci opozičnímu hnutí Syriza Alexisi Tsiprasovi poblahopřál k vítězství a řekl, že bude respektovat rozhodnutí Řeků. Levicová Syriza má po sečtení více než 60 procent hlasů 36 procent, vládní konzervativci pak 28 procent. Do parlamentu se dostalo ještě pět dalších stran.
Levicová Syriza slibuje změkčení úsporných opatření a zlepšení situace nejchudších vrstev společnosti.Předseda strany Alexis Tsipras oznámil, že chce s věřiteli vyjednat spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení řeckého dluhu.
Stále ovšem není jasné, zda se Syrize podaří získat absolutní většinu ve 300členném parlamentu. Podle údajů ministerstva by jí podle dosud sečtených hlasů připadlo 149 křesel, k sestavení jednobarevné vlády by jich ale Tsipras potřeboval 151. Podle řeckého volebního systému získává vítěz voleb jako bonus padesát křesel.
Co pro Řecko znamená vítězství opozice, přiblížil komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Úspěch Syrizy se podle předvolebních průzkumů očekával, i když vysoký byl těsně před volbami i počet nerozhodnutých voličů.
Konzervativní Nová demokracie, vedená současným premiérem Antonisem Samarasem, skončila druhá, hlasovalo pro ni podle odhadů 28 procent voličů. Porážku už strana uznala a Samaras poblahopřál Tsiprasovi k vítězství.
Téměř desetiprocentní ztráta na Syrizu je pro Novou demokracii velkým zklamáním. Její představitelé vysvětlují debakl tím, že v posledních dvou letech museli zavádět nepříjemné reformy a teď za to platí.
Koalice radikální levice (známá pod zkratkou Syriza) je nejsilnější řeckou opoziční parlamentní stranou. Po volbách v červnu 2012 získala v řeckém parlamentu 71 z celkových 300 mandátů. Od loňska je zastoupena i v Evropském parlamentu, z jejích řad pochází šest z 21 řeckých europoslanců. Obrovskou popularitu vynesla Syrize kritika tvrdých úsporných opatření, která vedou k vysoké nezaměstnanosti a citelnému snížení platů.
O třetí místo se zatím přetahují krajně pravicový Zlatý úsvit s 6,4 procenty hlasů a středová strana Potami (Řeka), která oslovila 5,9 procent voličů.
Tříprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu překročili ještě komunisté (5,4 procent), socialisté (4,8 procent) a Nezávislí Řekové (4,7 procent).
Právě o této straně se spekuluje jako o možném koaličním partnerovi Syrizy. Socialisté ze strany PASOK, kteří byli v Řecku dlouhá léta u moci, už kvůli výraznému úbytku popularity prohlásili, že musejí svolat sjezd a zamyslet se nad svou budoucností.
V zemi panuje 25procentní nezaměstnanost a velká část Řeků si přeje konec politiky utahování opasků, která stejně nevedla k ozdravení hospodářství. Syriza se ostře staví proti úsporné politice pravicové vlády a slibuje, že vyjedná lepší podmínky pro splácení řeckého dluhu.
Chceme prosperitu, vědí Řekové. Na cestě k ní však zajedno nejsou
Číst článek
To ovšem vyvolává obavy mezi investory – zejména proto, že konkrétní kroky Syrizy nejsou úplně jasné. Jde totiž o seskupení politiků od umírněně levicových až po radikálně levicové. Stejně tak ekonomové, které si Tsipras vybral, jsou sice uznávaní odborníci, ale většinou akademici bez praxe.
Trhy už reagují
Šéf německé centrální banky Jens Weidmann dnes v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD prohlásil, že Řecko bude i nadále potřebovat pomoc a dostane ji pouze tehdy, když bude ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli.
Nový kabinet by podle něj neměl dávat sliby, které Řecko nebude schopen splnit. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, hraje klíčovou roli v jednáních o pomoci Řecku.
Alexis Tsipras už v prosinci prohlásil, že pokud dostane v předčasných parlamentních volbách důvěru, bude jeho strana jednat s mezinárodními věřiteli o odpuštění dluhů, nebude prý ale činit žádné jednostranné kroky. Tsipras také podotkl, že jeho cílem není odchod Řecka z eurozóny.
Řecku hrozil v roce 2010 státní bankrot, od té doby čerpá pomoc od Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Země už ve dvou kolech dostala zhruba 240 miliard eur.
Na předběžné výsledky řeckých voleb už stačily reagovat i finanční trhy. Během obchodování v Austrálii a na Novém Zélandu kurz jednotné evropské měny euro oslabil o téměř půl centu na 1,1170 USD. Přiblížil se tak minimu za více než 11 let, které činí 1,1115 USD a na kterém se euro ocitlo už v pátek, kdy nervozita před řeckými volbami vrcholila.
