Jednání EU o Jeruzalému provázel urputný zákulisní boj

Ministři zahraničí Evropské unie v úterý schválili společný postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu. Dokument psaný obvyklým diplomatickým jazykem se na první pohled neliší od podobných prohlášení z minulosti. Letos ale jeho příprava vyvolala mimořádnou pozornost a lobování.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palestinec před jeruzalémským Starým městem | Zdroj: ČTK

Původní text totiž navrhoval výslovně uznat východní Jeruzalém za hlavní město budoucího palestinského státu. To podporovali Palestinci, velmi se to ale nelíbilo Izraeli.

Ministři se nakonec dohodli na tom, že EU vyzývá k rozhovorům, které by vedly k urovnání sporů mezi Izraelci a Palestinci s tím, že budoucnost Jeruzaléma musí vzejít z těchto vzájemných jednání. To v podstatě znamená, že osud Jeruzaléma nechává sedmadvacítka na aktérech konfliktu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo Břetislav Tureček o rezoluci EU k izraelsko-palestinskému konfliktu

Zároveň ale znovu opakuje známé stanovisko, že odmítá jakékoliv změny hranic z roku 1967, na kterých by se obě strany nedohodly. Evropská unie tedy neuznává anexi východního Jeruzaléma Izraelem, ke které došlo právě v roce 1967.

Návrh švédského předsednictví, který nakonec neprošel, byl formulovaný daleko ostřeji. Říkal, že výsledkem rozhovorů, k nimž Evropa vyzývá, má být mimo jiné vznik palestinského státu sestávajícího se z pásma Gazy, západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma jako hlavního města.

Podle Izraele měla Evropská unie tímto předjímat výsledek rozhovorů a automaticky se stavět na stranu Palestinců, kteří tvrdí, že východní Jeruzalém a jeho arabské čtvrti mají být jejich hlavním městem. Právě tato formulace překážela proizraelskému bloku nejvíc, a proto také z textu vypadla.

Spokojenost na všech stranách

S výsledkem jsou nakonec paradoxně spokojeni všichni. Palestinci říkají, že Evropská unie udělala správné rozhodnutí a vidí v něm naději do budoucna. Podobně se vyjádřilo třeba Jordánsko.

Co se týká Izraele, v zákulisí si jeho diplomaté oddychli, ale navenek nedávají najevo žádnou velkou radost. Izraelský ministr zahraničí ocenil, že z dokumentu vypadly ostré formulace navrhované švédským předsednictvím, zároveň si však stěžuje, že Evropa nevybídla Palestince, aby se vrátili k jednacímu stolu.

Nejvíc si stěžoval starosta Jeruzaléma, který prohlásil, že není možné, aby Evropa odmítala izraelskou svrchovanost nad východním Jeruzalémem. Jeho názor je ale okrajový, obecně platí, že Izrael je s výsledkem spokojený.

Izrael dokonce do věci zapojil i Spojené státy, které vyzval, aby se v Bruselu přimlouvaly za izraelské stanovisko, což se také dělo. Palestinci zase zaangažovali arabské státy, jejichž vlády si zvaly ve svých hlavních městech evropské diplomaty a přesvědčovaly je, aby Evropané hlasovali pro palestinské stanovisko.

Na straně odpůrců rezoluce byly nakonec nejhlasitější mimo jiné Itálie, Česká republika, Rumunsko, Maďarsko nebo Polsko. Za původní švédský návrh naopak lobovaly Británie, Irsko, Portugalsko či Lucembursko.

EU není hlavním hráčem

Výsledný postoj Evropské unie má na samotný konflikt především politický dopad, ale nikoliv praktický. Sami Izraelci říkali, že ať Evropa schválí cokoliv, tak je to v podstatě jedno, protože hlavní slovo stejně má Rada bezpečnosti OSN, kde Izrael disponuje silným spojencem v podobě Američanů a Evropská unie tam mnoho nezmůže.

Přesto se Izraelci obávali toho, že by východní Jeruzalém byl uznán za palestinskou metropoli už nyní, protože by to Palestincům dodalo "munici", jejich stanoviska by měla větší váhu a dostalo by se jim většího mezinárodního zastání než dosud. V obecné rovině ale Unie není hlavním hráčem na blízkovýchodním poli, ačkoliv se hodně snaží.

Martin Hromádka, Břetislav Tureček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme