Jednání soudu s bývalými manažery MUS skončilo. Rozsudek by měl padnout v říjnu
Na švýcarské poměry nezvykle dlouhý proces s bývalými manažery Mostecké uhelné je u konce. Po 53 dnech se už bude čekat jen na rozsudek, který by měl padnout 10. října.
Prokuratura žádá pro obviněné 5 let vězení a pokuty v řádech statisíců franků. Navíc by jim měl propadnout obstavený majetek ve výši 14 miliard korun, aby bylo možné vyplatit poškozené strany, konkrétně český stát a nástupnickou společnost po Mostecké uhelné. Obhajoba naopak chce naprosté zproštění viny a odškodné.
„Protistrana se snaží rozdrobit kauzu na jednotlivé části, ale odmítá se na celý proces dívat globálně,“ řekla prokurátorka. A jen s odstupem je podle ní vidět, že i když jednotlivé kroky mohou být samostatně legální, tak dohromady vytvoří úmyslně neprůhlednou strukturu, která skrývá samotný zločin.
Ve svém posledním vystoupení citovala také Václava Havla. Ten postkomunistické období označil za mafiánský kapitalismus, který provázela ztráta morálních zábran. A podle obžaloby přesně takovému profilu „vykutálených darebů“ odpovídají bývalí manažeři Mostecké uhelné.
Podle obhájců ale prokuratura naopak uvařila bouillabaissu. Tedy takovou francouzskou polévku ze všeho, co je po ruce. Právník pokračoval s tím, že navíc ani nevíme pořádně, co všechno do té polévky dali. Proto se snažili ukázat, co se v hrnci všechno skrývá a že nic z přísad není trestné, a tak ani konečný výsledek být trestný nemůže.
Další obhájce představil konkrétní příklad takového vaření: ‚Pánové Kraus a Čmejla nikdy nebyli v představenstvu Mostecké uhelné, a tak nemohli porušit povinnosti při správě jejího majetku, protože tuto zodpovědnost má právě představenstvo.‘ Výsledná obžaloba tak podle právníků není dostatečně konkrétní, aby splňovala základní právní požadavky.
Obhájci bývalých manažerů MUS čelili námitkám švýcarské prokuratury
Číst článek
Na závěr měl každý z obžalovaných právo posledního slova. Belgičan Jacques de Groote popsal, jak místo zaslouženého důchodu, který si chtěl užívat s vnoučaty, je teď neprávem vláčen po soudech a označován za profesionálního lháře. A řekl, že je hrdý na to, že se mohl, byť jen okrajově, podílet na transformaci plánované ekonomiky na tržní.
Jiří Diviš pak soud přirovnal k politickým procesům z 50. let s tím, že mu obžaloba přijde jako pokřivené zrcadlo, ve kterém sice vidí vše, co se stalo. Nic z toho ale nemůže poznat.
Petr Kraus poděkoval za možnost, že se poprvé v historii kauzy může hájit před opravdu nezávislým soudem. „Bylo to dvacet minut poměrně intimnější zpovědi. Chtěl jsem se vrátit i některým věcem, které nezazněly úplně jasně. Zopakoval jsem, že je pro mě pořád velkou záhadou příběh obžaloby,“ řekl Kraus.
Antonín Koláček během svého proslovu předal prokurátorce svíčku a anděla, který ji má chránit. „Byl jsem trošku nervózní, ale jak jsem říkal, v srdci mám hluboký klid a mír,“ dodal Koláček.
