Jedni už nechtějí o Breivikovi ani slyšet, druzí mají proces jako terapii
V norském Oslu pokračuje soud s pravicovým extremistou Andersem Breivikem, který loni pozabíjel 77 lidí. Někteří proces vnímají jako terapii, jiní už o něm nechtějí ani slyšet. Jednoznačně ale líčení vyvolává silné emoce.
„Je to hodně psychicky náročné, například čtení obžaloby bylo obzvlášť intenzivní. Hodiny jsme poslouchali detailní popis toho, co které oběti Breivik udělal, a on se přitom ještě čas od času pousmál, jako by si vzpomněl na konkrétní okamžik z osudného dne,“ připomněl zpravodaj Ondřej Bouda, který proces sledoval přímo v Oslu.
V soudní místnosti tečou slzy a lidmi cloumá také hněv. „Jeden z pozůstalých mi řekl, že díky těmto řečem se mu vrací víra v lidi. Že pochopil, že Breivik není člověk, ale zrůda. Soud je pro některé z nich terapie,“ poznamenal Bouda.
Norská společnost se ale rozdělila do dvou skupin. Jedni už nechtějí vůbec o Breivikovi slyšet a zpravodajství od soudu se vyhýbají. Druzí se naopak chtějí od Breivika dozvědět, proč to udělal, a proces tak sledují pečlivě.
Norové jsou rozdělení i v tom, zda byl Breivik příčetný, či nikoli. Jedna část říká, že nemůže být blázen, když zvládl připravit tak rozsáhlý útok, a druhá skupina tvrdí, že blázen být musí, když ho vůbec něco takového napadlo. Obě skupiny se ale shodují v tom, že to musí rozhodnout soud.
Proces každopádně vyvolává silné emoce. Na internetových sociálních sítích si Breivikovi příznivci zřídili stránku s názvem ‚Free Breivik‘. Jeho odpůrci naopak založili několik facebookových profilů, které podpořily tisíce lidí.
Velké diskuze pak vzbudila i skutečnost, že soud nevysílá Breivikovu výpověď v přímém přenosu. „Pozůstalí si nicméně přejí, aby se o procesu referovalo co nejotevřeněji,“ dodal Ondřej Bouda.
Anders Breivik loni 22. července nastražil nálož před úřadem norské vlády v centru Osla, při jejímž výbuchu zemřelo osm lidí. Později na táboře sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya postřílel 69 lidí. K oběma činům se Breivik přiznal, vinu však odmítl a uvedl, že jednal v sebeobraně ve jménu boje proti multikulturalismu a islamizaci Evropy.
