Jednotky OSN pomohly povstalcům dobýt Abidžan
Povstalcům na Pobřeží slonoviny se podařilo dobýt prezidentský palác v Abidžanu. Osud jeho dosavadního obyvatele Laurenta Gbagby zatím není znám. V hlavním městě se ale i nadále bojuje. Alassane Ouattara tvrdí, že vyčištění města od vládních jednotek už je jen otázkou několika hodin. A bývalý prezident podle něj už vyjednává o příměří.
Nicméně vládní jednotky to všechno později popřely, prý stále kontrolují jak prezidentský palác tak další strategické objekty a o kapitulaci ani zdaleka neuvažují. Komu v té propagandistické přestřelce věřit to se prakticky nedá odhadnout. Třeba z Gbagbova tábora chodí často protichůdné informace. Jeden z generálů tvrdí, že vládní vojáci už nebojují. Přitom podle očitých svědků se ve městě stále střílí a bojuje se o Gbagbovu rezidenci i prezidentský palác.
Do bojů se zapojily také mírové sbory OSN, které zaútočili na Gbagbovy vojenské základny i opevnění kolem prezidentského paláce. Podle vyjádření generálního tajemníka Pan Ki Muna šlo o akci v sebeobraně, protože základna OSN se během bojů o Abidžan ocitla několikrát pod palbou.
O situaci v Pobřeží slonoviny mluvil na Rádiu Česko zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Letecký útok byl ale načasovaný přesně na povstaleckou ofenzívu a bez podpory OSN by Ouattara tak rychlého vítězství pravděpodobně nedosáhl. Podle analytiků jde o nebezpečný precedens, kvůli kterému mohou mírové jednotky OSN ztratit legitimitu a podporu civilního obyvatelstva i v dalších misích.
Francouzi zaútočili na prezidentský palác a ukrajinské vrtulníky ostřelovaly vojenské základny věrné prezidentu Gbagbovi. Bez letecké podpory by určitě povstalci nepostupovaly hlavním městem tak rychle. A za vojenské úspěchy tak vděčí právě mezinárodním jednotkám. To se ale podle expertů může OSN velmi vymstít.
Když se ukáže, že mírové sbory se mohou přidat na něčí stranu, tak ztratí legitimitu i důvěru civilního obyvatelstva v dalších zemích. Francie se brání, že k zapojení do bojů mají mandát OSN, který se vztahuje na ochranu civilistů. Podle Ruska je ale v takovýchto situacích velmi důležitá neutralita a nestranost mezinárodních sil. A intervence se nelíbí ani Africké unii.
Ondřej Bouda ze zahraniční redakce Radiožurnálu mluví o aktuální situaci v Pobřeží slonoviny v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
„Pobřeží slonoviny je rozděleno národnostně i nábožensky. Nahoře jsou muslimové, dole jsou křesťané. Obou skupin je zhruba stejně. Gbagbo má základnu na jihu v Abidžanu, který je faktickým hlavním městě země, protože Yamoussoukro, které je oficiální metropolí, zřídil jako hlavní město první prezident nezávislého Pobřeží slonoviny, pro kterého to bylo rodiště. Fakticky se to ale nerespektuje,“ říká zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a pokračuje:
„Mnozí lidé na jihu se obávají, že když převládne severní vliv, stanou se z nich druhořadí občané. Určitě je děsí také zprávy o tom, že masakrů, z nichž byli dříve viněni pouze vojáci věrní Gbagbovi, se dopouštějí i severní vojáci. I to je důvod, proč Gbagbu ještě všichni příznivci neopustili.“
Gbagbovi se podle posledních informací připisuje asi stovka civilních obětí. Jenže Ouattarovi muži vydrancovali několik dobytých měst a pracovníci OSN tvrdí, že už objevili jeden masový hrob, ve kterém je asi 800 obětí jejich řádění. Takových hrobů může být mnohem víc, i když Ouattara odmítá vinu za tyto oběti. Bez civilních obětí pravděpodobně nezůstaly ani útoky OSN v hustě osídleném Abidžanu.
„Zprávy o dobytí prezidentského paláce jsou zatím nepotvrzené. Není také jasné, zda v paláci prezident Gbagbo je. Jeho mluvčí se dnes nechal slyšet, že se Gbagbo nevzdává, je sice útoky překvapen, ale pořád počítá s tím, že dojde k dialogu, protože poražen se necítí. Je ale jasné, že ztrácí pozice,“ vysvětluje Kateřina Werkmanová, afrikanistka z katedry mezinárodních vztahů FSV UK a dodává:
O situaci v Pobřeží slonoviny mluvila na Rádiu Česko Kateřina Werkmanová, afrikanistka z katedry mezinárodních vztahů FSV UK
„Alassane Ouattara prohlásil, že chce Gbagba chytit a pohnat před soud. Možná ale vzhledem k vývoji dojde k dohodě a Gbagba využije azyl nějaké jiné země. V této souvislosti se nejvíce zmiňuje Angola.“
„Podle mého soudu Gbagbo prohraje a Alassane Ouattara se stane prezidentem. Nevylučuji ale, že nebude čelit partyzánské válce,“ myslí si Slezák.
