Jednou z nejlákavějších zemí pro uprchlíky je Švédsko. Práci tam ale hledají obtížně
Sehnat práci. To je nejtěžší úkol pro uprchlíky ve Švédsku. Loni jich tam přišlo rekordních 160 tisíc. Podle statistik z nich ale pracuje ani ne pět stovek. Na vlastní kůži to zažil i Súdánec Sidíg. Navzdory vysokoškolskému vzdělání myl osm let jenom nádobí.
„Mnohokrát jsem podával žádosti o práci v oboru, který jsem vystudoval. Ale marně. Musel jsem se nejdřív naučit švédsky. Navíc je strašně obtížné se tady uchytit v mém oboru, kterým je jaderné strojírenství,“ líčí 39letý Súdánec své strasti s hledáním zaměstnání v nové domovině.
Do Švédska se dostal o poznání méně strastiplnou cestou než většina ostatních přistěhovalců. V roce 2007 přišel na roční studijní pobyt na univerzitě ve Stockholmu. Místo radovánek studentského života ho ale čekalo podobné martyrium jako desítky tisíc jeho souputníků z Afriky a Asie. Domovská univerzita ho totiž nechala v severské zemi úplně bez prostředků.
„Musel jsem vyřešit problém s penězi, sehnat bydlení a dostat povolení k pobytu. Všechno to je ve Švédsku hrozně těžké.“
Sehnat práci je nejtěžší úkol pro uprchlíky ve Švédsku. Příběh Súdánce Sidíga zaznamenal reportér Filip Nerad
Mladý Súdánec tak začal na částečný úvazek mýt v restauraci nádobí. U této profese zůstal i potom, co na švédské univerzitě získal vysokoškolský titul.
Ani vystudovaný přistěhovalec totiž podle něj nemá šanci plně se začlenit do švédské společnosti, dokud nezíská povolení k trvalému pobytu, pořádně se nenaučí švédsky a nenajde si regulérní zaměstnání. Jedno však často závisí na druhém a splnit všechny podmínky není pro většinu imigrantů jednoduché.
„Je to velmi složité. Pro některé je to zcela nemožné. Někdo dostane práci poměrně rychle, většina ale ne," říká Súdánec Sidíg.
Vysoké nároky švédských zaměstnavatelů
Jeho slova potvrzuje i viceprezidentka Švédské potravinářské federace Kristina Lindahlová von Sydowová. Příběh súdánského přistěhovalce podle ní není ve Švédsku žádnou výjimkou. „Průměrná doba, než imigrant získá ve Švédsku práci, je sedm let. A to je nepřijatelně dlouho."
Zástupkyně čtvrtého největšího průmyslu ve Švédsku vidí příčiny v příliš vysokých nárocích švédských zaměstnavatelů.
„Švédské firmy požadují po zaměstnancích mnohem vyšší kvalifikaci, než je i na nízké pozice potřeba. Stejné je to i s jazykovými schopnostmi. Zaměstnavatelé vyžadují lepší znalosti, než je mnohdy nutné,“ vysvětluje Kristina Lindahlová von Sydowová.
Minimum míst pro nekvalifikované
„Vyplývá to z toho, že ve Švédsku máme velice vyspělou ekonomiku. I když nás porovnáte s ostatními vyspělými zeměmi, u nás najdete jen minimum míst pro nekvalifikované síly. Takže i když chcete dělat v obyčejné samoobsluze, musíte mít vyšší vzdělání,“ popisuje švédský novinář Ivar Arpi, který se problémům uprchlíků ve skandinávské zemi dlouhodobě věnuje.
Velké množství imigrantů ve Švédsku tak místo práce žije ze sociálních dávek státu. Súdánec Sidíg se na rozdíl od jiných švédsky naučil a nakonec získal i vysněné zaměstnání. Nepracuje sice v oboru, ale vyvíjí pro švédskou dobrovolnickou organizaci digitální učebnici matematiky a překládá ji do arabštiny.
„Je to moje první práce na plný úvazek a zbožňuju ji. Cítím se úplně jinak než dřív. Měl jsem velké štěstí, že jsem dostal tuhle příležitost. Teď se tu cítím šťastný a jako doma," dodává viditelně spokojený otec dvou malých dětí.