‚Hrobníci nestačili kopat a pohřbívat.‘ Koronavirus tragicky dopadá i na válkou zdecimovaný Jemen

Správce hřbitova v jemenském Táizu musel najmout bagristy, aby mohl naplnit vysokou poptávku po nových hrobech. To jen dokresluje tragický dopad, jaký má na tuto válkou zmítanou zemi pandemie nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Uvedla to agentura Reuters.

Saná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Správce hřbitova v jemenském Táizu musel najmout bagristy, aby mohl naplnit vysokou poptávku po nových hrobech. To jen dokresluje tragický dopad, jaký má na tuto válkou zmítanou zemi pandemie nemoci covid-19 | Foto: Anees Mahyoub | Zdroj: Reuters

„Hrobníci nestačili kopat, pohřbívat a dokončovat hroby,“ uvedl bývalý poslanec a správce hřbitova Dabván Machlaafí. Hřbitov měl původně sloužit jako místo posledního odpočinku zabitých vojáků.

Jemen na pokraji katastrofy. ‚Covid-19 není jen další krizí, zemi může zdevastovat,‘ varují organizace

Číst článek

Situace v Táizu ilustruje vysokou daň, kterou si pandemie v Jemenu vybírá. V zemi se neprovádí dostatek testů a zdravotnictví je v důsledku letitého konfliktu v mizerném stavu.

Saúdskou Arábií podporovaná jemenská vláda, která sídlí na jihu země, dosud ohlásila 1303 případů nákazy koronavirem a 348 úmrtí. Šíitští povstalci Húsíové, kteří mají pod kontrolou většinu měst, od 16. května o vývoji pandemie v jimi kontrolovaných oblastech neinformují. V polovině května hlásili čtyři nemocné a jednoho mrtvého.

OSN uvádí, že se koronavirus v Jemenu pravděpodobně nepozorovaně šíří, a skutečný počet nemocných tak zřejmě výrazně převyšuje oficiální čísla. Mluvčí tamního ministerstva zdravotnictví nicméně uvedl, že vláda počty nakažených aktualizuje každý den a nic nezatajuje. Mluvčí Húsíů na dotaz Reuters nereagoval.

Rodina se zadlužila

Na pozemku s výhledem na zelené kopce jihozápadního Jemenu pomáhá Šamán Radmán Alí nést bílý pytel s tělem svého otce. U muže, který zemřel v jediné koronavirové nemocnici v Jemenu, měli lékaři podezření na nákazu.

Separatisté na jihu Jemenu vyhlásili autonomii, porušili tím mírovou dohodu s vládou

Číst článek

Nikdy mu však nebyl proveden test, který by to potvrdil. Rodina se zadlužila, aby dala dohromady 600 dolarů (více než 14 000 Kč) na testy a léky a dalších 50 dolarů (skoro 1200 Kč) na hrob.

Jejich příběh není v Jemenu ojedinělý, a to ani v jihojemenském přístavním městě Aden, kde mnoho nemocnic na začátku pandemie nebylo na pacienty s koronavirem připraveno a posílalo je pryč.

Další dvě centra

Rodina šedesátiletého Abdalláha Šaraabího měla obavy, když začal mít horečku. Nemohla si však dovolit platit 50 dolarů za den v soukromé nemocnici. Když se jeho stav zhoršil, odmítli ho přijmout v nedaleké vládní nemocnici a poslali rodinu s nemocným do nemocnice vyhrazené pro pacienty s koronavirem, kterou na okraji Adenu spravuje charitativní organizace Lékaři bez hranic.

Epidemie nesmí vést k návratu totalitních manýrů, uzávěra hranic mě děsí, říká Lékař bez hranic Šebek

Číst článek

„Musela jsem ho odnést domů sama, protože mi nikdo ze strachu z nákazy nepomohl,“ uvedla jeho manželka. Rodina váhala, zda ho vzít do koronavirové nemocnice, kde tolik lidí umírá. Šaraabí nakonec zemřel v dvoupokojovém domě, v němž žil s manželkou a devíti dětmi.

Jeho šestnáctiletý syn přestal chodit do školy a převzal práci rozvážky zboží po otci. „Jsme v těžké situaci. Lidem v naší čtvrti pomáhá řada charit, ale nestačí to. Musím teď pracovat,“ řekl.

Od Šaraabího květnového úmrtí byla v Adenu zřízena další dvě koronavirová centra a klinika Lékařů bez hranic uvedla, že jí začaly počty hospitalizací klesat. Nadále však panují obavy z dopadu pandemie v odlehlejších oblastech, které jsou těžko dostupné nejen kvůli bojům, ale například i kvůli špatnému stavu silnic.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme