'Jen jsem dělal svoji práci.' Trump poprvé předá Medaili cti, ocení veterána z Vietnamu
Prezident Spojených států ocení veterána z vietnamské války Jamese McCloughana. Ten z rukou Donalda Trumpa převezme nejvyšší americkou vojenskou medaili, takzvanou Medaili cti. Jako 23letý zdravotník prokázal podle Bílého domu velkou statečnost, když zachraňoval ostatní členy své jednotky při bitvě v květnu 1969.
Podle prohlášení Bílého domu McCloughan získá Medaili cti za „významné činy během 48hodinového boje proti nepřátelským silám ve Vietnamu ve dnech 13. až 15. května 1969“. „McCloughan dobrovolně riskoval svůj život v devíti různých situacích, aby zachránil zraněné či dezorientované vojáky,“ vysvětluje se ve zprávě.
Co to je Medaile cti?
Jde o nejvyšší vojenské vyznamenání Spojených států amerických. Je udělována příslušníkům ozbrojených sil, kteří riskovali život vysoko nad rámec svých povinností během akce proti nepřátelům Spojených států. První předávání medailí se uskutečnilo v roce 1863.
Sám McCloughan se ale za hrdinu nepovažuje. „Nejsem hrdina, jen jsem dělal svou práci. Je tu hodně hrdinů, ale víte, každý veterán vám řekne, že ti opravdoví tu s námi už nejsou,“ zopakoval v minulosti několikrát.
Rota Charlie
13. května 1969 byla rota Charlie zahnaná do oblasti nedaleko vietnamského Tam Kỳ. Během bojového útoku byly sestřeleny dvě americké helikoptéry, přičemž jedna z nich spadla těsně vedle pozic této roty.
Kvůli ostré palbě nemohl na místě přistát záchranný vrtulník, oddíl dostal místo toho rozkaz dostat zraněné zpátky do zajištěné oblasti.
„Kličkoval jsem a utíkal skrz palbu, sklouzl jsem vedle něj, jako bych kdybych sklouzával na druhou metu.“
James McCloughan
Když četa došla k místu havárie, na zemi uviděla zraněného vojáka. Zdravotník McCloughan se k němu rozběhl, hodil si ho přes rameno a utíkal s ním zpět do bezpečí. Tím vojáka zachránil od zajetí a dost možná i smrti.
„Kličkoval jsem a utíkal skrz palbu, sklouzl jsem vedle něj, jako bych kdybych sklouzával na druhou metu,“ vzpomínal McCloughan.
Později toho odpoledne dostala četa rozkaz prozkoumat oblast nedaleko Nui Yon Hill. McCloughan se v jeden moment dostal do příkopu, zatímco Američané bombardovali pozice vietnamské armády, a narazil na dva vojáky bez zbraně, jak se krčí za keřem.
Jediný medik v jednotce
„S naprostou lhostejností ke svému životu a osobní bezpečnosti dal kolegům svou zbraň. Vyskočil na příkop a běžel přikrčený k zemi směrem ke keři a dvěma vojákům. Zatímco na mužích hledal zranění, vybuchl vedle nich granát a zasypal je šrapnely,“ popisuje McCloughanův příběh americká armáda na speciální stránce věnující se recipientům Medaile cti.
„Nejsem hrdina, jen jsem dělal svou práci. Je tu hodně hrdinů, ale víte, každý veterán vám řekne, že ti opravdoví tu s námi už nejsou.“
James McCloughan
Oba vojáky pak dostal do bezpečí a odmítl uposlechnout přímý rozkaz, aby se držel zpět. Při dalších čtyřech příležitostech vběhl do bojové zóny, aby zachránil raněné. McCloughan je ošetřil a připravil k evakuaci. Sám ale odmítl oblast opustit, protože věděl, že medik bude ještě třeba.
Další den zemřel medik z první čety a McCloughan se tak stal jediným odborným zdravotníkem v rotě.
„Jeho vytrvalý, odvážný čin inspiroval a motivoval jeho kolegy, aby dál bojovali za své přežití. Když docházely zásoby, McCloughan dobrovolně držel blikající světlo v otevřeném prostoru jako signál pro noční dodávku zásob,“ stojí na webu americké armády.
Další dny pokračoval v záchraně vojáků. Během dne ošetřoval raněné a připravoval je k evakuaci, během noci dohlížel na dva kriticky zraněné. McCloughan je oceňován za záchranu života deseti členů jeho roty.
Život Jamese McCloughana
Vyrůstal ve městě Bangor v Michiganu, kam se jeho rodiče přestěhovali, aby převzali rodinnou farmu. Celý život byl atlet a na vysoké škole hrál fotbal a baseball. Poté, co vystudoval sociologii a učitelství v roce 1968, začal pracovat jako učitel a trenér na státní škole v Michiganu. O tři měsíce později byl ve věku 22 let povolán do armády. Základní trénink podstoupil v září 1968 v Kentucky. Jeho sportovní zkušenosti a trénování mu daly základy ve sportovní medicíně a jeho velitelé si toho zakrátko všimli. Po dvou měsících se přesunul do Texasu, kde dokončil výcvik jako odborný zdravotník. Během posledního dne výcviku se dozvěděl, že jeho další kroky povedou do Vietnamu. Po službě ve Vietnamu se vrátil k učení a trénování jako profesi. V roce 1972 získal titul z psychologie a poradentství na michiganské univerzitě. Za svou práci dostal během let mnoho ocenění.
