Evropské země se snaží obrnit před mutacemi z Brazílie a JAR. Co o nakažlivějších variantách víme?

Nakažlivější mutace koronaviru z Jihoafrické republiky a Brazílie vyvolávají v Evropě obavy, řada států proto zpřísňuje dosud platná pravidla pro lidi přijíždějící ze zahraničí. Ukázkovým příkladem se stává Velká Británie, která se mimoevropských kmenů koronaviru zjevně obává víc než vlastní mutace. Pozornost vyvolává zejména jejich vyšší odolnost vůči protilátkám a fakt, že snižují účinnost vakcín.

PŘEHLED Brasília/Johannesburg Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice ve Slaném bojuje s britskou mutací koronaviru, v některých zemích Evropy se už nicméně potýkají i s variantou z Brazílie či JAR | Foto: Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas

Ve snaze obrnit se před novými „mutanty“ Londýn zavedl nová pravidla pro návrat obyvatel z 33 nejrizikovějších zemí, která začala platit v pondělí. Tento „červený“ seznam zahrnuje státy jako Portugalsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.

Mění se kvůli ní trasování a podle expertů bude do 14 dnů dominovat. Co víme o britské mutaci koronaviru?

Číst článek

Cestující z rizikových zemí musí ihned po příletu v doprovodu úředníků zamířit do jednoho ze státem vybraných hotelů, kde stráví desetidenní karanténu. Místo v hotelu si musí předem rezervovat přes vládní portál a zaplatit 1750 liber (zhruba 51 tisíc korun) za osobu, které pokryjí kromě pobytu také dopravu a testování.

„Pravidla, která dnes vstupují v platnost, posílí systém karantény a poskytnou další zabezpečení proti novým variantám viru,“ uvedl v pondělí britský ministr zdravotnictví Matt Hancock s tím, že nová opatření jsou důležitá zejména pro ochránění programu očkování proti koronaviru.

První dávku vakcíny už v zemi obdrželo přes 15 milionů lidí, snahu úřadů rychle naočkovat co největší část populace ale mohou nové mutace zhatit. Odborníci totiž varují, že vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou (EMA), kterými se v současné době očkuje nejen v Evropské unii, ale také ve Spojeném království, nemusí být na jihoafrickou a brazilskou mutaci tak účinné.

„Jsou opravdu hrozivé. U jihoafrické hrozí, že je odolná proti protilátkám, které vznikly u lidí, kteří prodělali koronavirus nebo kteří jsou očkovaní. To by znamenalo, že by se muselo očkovat novou vakcínou. A mohlo by se stát, že se vyskytne další varianta. To je noční můra,“ vysvětlil minulý týden pro iROZHLAS.cz imunolog Václav Hořejší.

Kdy se poprvé vyskytly?

Šíření mezi mladými i možné riziko pro těhotné. Co naznačují o britské mutaci zkušenosti ze zahraničí

Číst článek

Výskyt jihoafrické varianty označované jako 501.V2 výzkumníci z JAR ohlásili ve druhé polovině prosince, poprvé ji ale zaznamenali už během loňského října. Nakažlivější kmen koronaviru v zemi rychle převládl nad dosavadní verzí a způsobil výrazné zvýšení počtu hospitalizovaných. Od té doby se varianta rozšířila do desítek zemí světa, včetně několika evropských.

První případy ohlásily kromě Británie také Německo, Francie, Švýcarsko nebo Belgie, nejvýznamněji se ale šíří hlavně v rakouském Tyrolsku. Německá vláda proto zařadila region na seznam oblastí s vysokým výskytem mutací koronaviru a od neděle obnovila stálé kontroly na tyrolských hranicích. Pravidla pro cestující z Rakouska kvůli tomu zpřísnila také Itálie, která nyní vyžaduje nejen test na koronavirus, ale také podstoupení dvoutýdenní karantény.

Takzvaná brazilská mutace, která dostala označení P.1, s největší pravděpodobností pochází právě z Brazílie, jako první ji ale potvrdili vědci v Japonsku. Detekovali ji na začátku ledna při letištní kontrole u čtyřčlenné skupiny cestujících z Brazílie, první záchyty už ale hlásí i některé evropské státy včetně Německa, Francie, Portugalska nebo Itálie.

Proč mutace vyvolávají obavy?

Dosavadní poznatky ukazují, že jihoafrická varianta nevede k vyšší smrtnosti, podle zjištění jihoafrických vědců je ale o 50 procent nakažlivější. Stejně jako v případě té britské se u ní totiž objevuje mutace N501Y, kterou vědci se snazším šíření viru spojují.

‚Byla to ústní informace.‘ Vláda se při vyhlášení nového nouzového stavu opřela o neexistující analýzu

Číst článek

Jihoafrická varianta, která má dohromady pět různých mutací, podle dosavadních analýz zřejmě způsobuje také větší virovou nálož, může vést k většímu množství těžších případů mezi mladými a jednou z jejích největších nevýhod je zvýšená odolnost proti protilátkám. Důvodem je mutace E484K na takzvaném S-proteinu viru, díky které varianta dokáže snadněji obelstít imunitní systém.

Jak minulý týden upozornil imunolog Zdeněk Hel, protilátky po prodělání jsou asi desetkrát až třicetkrát nižší a po očkování zhruba šestkrát až osmkrát. Hrozí tak opakované infekce lidí, kteří už covid dříve prodělali, a v tom je jihoafrická varianta riziková.

První takové případy reinfekce po nákaze jihoafrickou variantou už eviduje například Izrael, v případě opětovné nákazy se navíc u některých pacientů objevil vážnější průběh nemoci než poprvé.

Brazilský Manaus měl dosáhnout stádní imunity, teď kvůli covidu kolabuje. Na vině je i nová mutace

Číst článek

Varianta z Brazílie je té jihoafrické v mnohém podobná. Také u ní vědci odhalili mutace E484K a N501Y na takzvaném S-proteinu, který hraje klíčovou roli při vstupu viru do těla. Podobně jako v případě varianty z JAR je i „brazilská mutace“ nakažlivější a odolnější proti protilátkám, což usnadňuje reinfekci pacientů.

Obavy vyvolává především příklad města Manaus v brazilském státě Amazonas, kde si podle studie publikované v odborném časopise Science prošlo koronavirem během jara a léta 76 procent tamní populace. Město tak bylo považováno za „vzor“ teorie stádní imunity, na konci roku se ale počet nakažených začal opět rychle zvyšovat, došlo ke kolapsu zdravotnictví a statistiky úmrtí dosáhly nových maxim. Jedním z vysvětlení kritické situace ve městě Manaus je podle odborníků právě reinfekce způsobená novou variantou koronaviru, která je vůči protilátkám uzdravených lidí odolnější.

Podle dosavadních poznatků se nicméně neukazuje, že by brazilská mutace způsobovala vážnější průběh nemoci nebo byla smrtnější.

Co to znamená pro očkování?

Největší otázkou zůstává, nakolik jsou vůči novým mutacím funkční dříve schválené vakcíny. Změnit svou očkovací strategii se kvůli nové variantě rozhodla Jihoafrická republika, která pozastavila používání dávek od britsko-švédské firmy AstraZeneca a namísto ní vsadila na látku od společnosti Johnson & Johnson.

Pochyby jihoafrických úřadů o účinnosti vakcíny AstraZeneca ale minulý týden odmítl panel expertů Světové zdravotnické organizace, podle kterého není „důvod nedoporučit její užívání“. Za účinnou vůči jihoafrické mutaci označily své vakcíny i firmy Pfizer/BioNTech a Moderna, přestože některé studie ukazují, že jejich účinnost může být nepatrně nižší, jak poukazuje britská televize BBC.

‚Narychlo to obvoláváme.‘ Některým nemocnicím se nedaří přes rezervace plnit termíny na očkování

Číst článek

Vzhledem k výskytu mutace E484K se objevují podobné obavy také u brazilské varianty, britské konsorcium Cog-UK sdružující akademické instituce a úřady pro ochranu veřejného zdraví ale podle zprávy z poloviny ledna zatím nenašly důkazy o tom, že by vakcíny neměly v případě varianty označované jako P.1 fungovat.

Výrobci už dříve schválených očkovacích látek, jako jsou firmy Pfizer, Moderna či AstraZeneca, už nicméně začali pracovat na úpravě svých látek tak, aby byly proti mutacím viru SARS-CoV-2 co nejvíce odolné. Evropská léková agentura přitom slibuje, že modifikované vakcíny proti covidu posoudí ve zrychleném řízení.

Jak nicméně varuje britská BBC, v budoucnu se s největší pravděpodobností objeví další varianty, které budou znamenat výzvu pro očkovací strategie jednotlivých států. Odborníci včetně bývalého českého ministra zdravotnictví Romana Prymuly proto upozorňují, že se vakcíny možná budou muset každoročně měnit, podobně jako v případě vakcín proti chřipce.

Podle imunologa Zdeňka Hela je přitom „důležité očkovat člověka předtím, než je poprvé vystaven viru či jeho nové variantě“ – to organismu umožní vytvořit si efektivní imunitní ochranu, která sníží následky prvotní infekce danou virovou variantou.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme