Tchajwanským průlivem proplula francouzská válečná loď, Čína protestuje
Francouzská fregata tento měsíc proplula strategickým Tchajwanským průlivem poblíž čínského pobřeží. S odvoláním na prohlášení amerických představitelů o tom ve středu informovala agentura Reuters. Krok Paříže podle ní přivítali ve Washingtonu, zároveň však způsobil napětí ve vztahu s Pekingem, který nese nelibě jakékoliv cizí vojenské angažmá v blízkosti svého území. Francie operaci dosud oficiálně nepotvrdila.
Podle agentury Reuters je proplutí fregaty důkazem, že se evropští spojenci USA ve zvýšené míře zasazují o svobodu plavby v mezinárodních vodách poblíž čínských břehů. Mohlo by rovněž povzbudit další spřátelené země, jako je Japonsko či Austrálie, aby zvážily své vlastní operace tohoto druhu.
Postup francouzské válečné lodě, podle Reuters už z 6. dubna, přichází v době zvýšeného napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
Tchaj-wan, proti jehož nezávislosti je Peking podle prezidenta Si Ťin-pchinga ochoten použít i sílu, je jedním ze sporných bodů ve vzájemných vztazích obou mocností.
Nováková čekala na svolení od Číňanů, že jednání může začít, říká šéf zastupitelského úřadu Tchaj-wanu
Číst článek
Ty v současnosti zatěžuje také obchodní válka, americké sankce a čím dál asertivnější počínání Číňanů v Jihočínském moři, kde Washington prosazuje právo svobodné plavby cestou demonstrativních hlídkových operací svých lodí.
Fregatu sledovala čínská plavidla
Nejmenovaný zdroj z americké administrativy agentuře Reuters sdělil, že operaci uskutečnila francouzská fregata Vendémiaire. Dodal, že ji po celou dobu plavby sledovala čínská vojenská plavidla. Podle něj šlo o první proplutí francouzské vojenské lodě Tchajwanským průlivem.
Zdroj také sdělil, že Peking v reakci na tento krok zrušil Francii pozvání na oslavy 70. výročí vzniku čínského vojenského námořnictva, kterých se mezitím zúčastnily válečné lodě z Indie, Austrálie a několika dalších zemí. Mluvčí francouzského generálního štábu odmítl operaci komentovat.
Spory v Jihočínském moři
Čínu dlouhodobě dráždí silná přítomnost amerického námořnictva v jejím regionu, kterou vidí jako součást strategie Spojených států, jak bránit rozvoji Číny.
V uplynulých letech se stalo hlavním dějištěm vzájemného soupeření Jihočínské moře, jehož je Tchajwanský průliv součástí. Moře je důležité z hlediska rybolovu, nerostného bohatství a podle odhadů jím ročně proplují lodě se zbožím v hodnotě pěti bilionů dolarů (111 bilionů Kč).
Čína si nárokuje v podstatě celou tuto vodní cestu a zesílila tam svou přítomnost budováním základen na umělých ostrovech a atolech. Uplatňovat své dílčí nároky na Jihočínské moře se snaží i dalších pět států.
