Jihokorejský prezident zablokoval zapojení dalších částí protiraketového štítu THAAD
Jižní Korea zmrazí zprovoznění zbývajících částí kontroverzního amerického protiraketového štítu THAAD, dokud se nevyhodnotí dopad zařízení na životní prostředí. Prověrku nařídil nově zvolený liberální prezident Mun Če-in, informovala agentura AP s odkazem na kancelář prezidenta.
Rozmístění systému protiraketové obrany THAAD na jihokorejském území povolila Spojeným státům s ohledem na jaderné hrozby z KLDR Munova konzervativní předchůdkyně, sesazená prezidentka Pak Kun-hje.
Baterie THAAD sestává mimo jiné ze šesti odpalovacích zařízení, z nichž dvě byly instalovány na sklonku dubna, jen několik dnů před Munovým nástupem do úřadu. Stejně tak byla do Jižní Koreje dopravena i zbylá odpalovací zařízení, která prozatím zůstávají na americké vojenské základně.
Jižní Koreu už chrání protiraketový systém. Není jasné, kdo za něj zaplatí
Číst článek
Prezident Mun po nástupu do úřadu 10. května zjistil, že mu činitelé z ministerstva obrany transport zbylých částí štítu do země zamlčeli. Mun dal věc prošetřit a následně nechal propustit náměstka ministra obrany, který podřízeným přikázal o štítu mlžit. Nyní prezident nařídil prověřit z hlediska životního prostředí dopad instalace štítu THAAD na danou lokalitu. Zbylá čtyři odpalovací zařízení mají být zapojena až po této prověrce.
Baterie THAAD sestává ze šesti odpalovacích zařízení, která jsou schopna odpálit až 48 antiraket, dále pak z řídících jednotek, radaru a dalších prvků, napsala agentura AP. Systém je určen především proti balistickým raketám krátkého a středního doletu.
Systému THAAD se obávají Čína a Rusko. Nelíbí se jim, že by radary štítu mohly sledovat i jejich vojenské aktivity.
Podle agentury Reuters není jisté, zda prezident Mun bude nasazení štítu THAAD dále přezkoumávat, jak sliboval během kampaně. Případná žádost o stažení zařízení by mohla vážně narušit vztahy s Washingtonem, nejdůležitějším spojencem Soulu, tvrdí analytici. Spojené státy a Jižní Koreu spojuje od korejské války (1950-1953) bezpečnostní smlouva. V zemi je nasazeno 28 500 amerických vojáků.
