Jižní Korea hodlá KLDR zasypat cukrem a odstranit jakýkoli náznak biče, soudí Wall Street Journal

Dobrá zpráva je, že severokorejský diktátor i nadále tvrdí, že se chce vzdát jaderného arzenálu. Uvádí to redakční komentář amerického listu Wall Street Journal. Tím ale pro něj výčet pozitiv končí.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jihokorejský prezident Mun Če-in a vůdce KLDR Kim Čong-un | Zdroj: ČTK/AP

V pohledu deníku totiž schůzka jihokorejského prezidenta Mun Če-ina s vůdcem KLDR Kim Čong-unem nenarýsovala žádný konkrétní postup, jak k cíli denuklearizace Korejského poloostrova dojít. Jediným výsledek setkání, letos v pořadí již třetího, je tak pouze na odiv dávaná vzájemná srdečnost obou politiků.

Kim Čong-un slíbil demontovat zkušební středisko raketových motorů a odpalovací rampu Sohe na západě země. Prakticky to samé ale přislíbil už v červnu během mítinku s americkým prezidentem v Singapuru.

Jedna změna oproti minulosti tu přeci jen je. Severokorejský diktátor chce zahraničním expertům umožnit, aby rozebírání sledovali.

Horší než dříve

Severokorejci tak nicméně prokázali, že jsou přeborníky v umění prodat stejnou věc víckrát, soudí americký hospodářský deník.

Větším zklamáním pro něj je to, že pouze malý přídavek k symbolickému ústupku je vydávaný za velký průlom. Přitom se jedná o jediný hmatatelný výsledek setkání představitelů Jižní a Severní Koreje. Editorial proto tvrdí, že se o žádný velký úspěch ve skutečnosti nejedná.

Někteří experti jsou nicméně nadšení vyhlídkou, že by Kim Čong-un snad mohl přistoupit i k trvalému zrušení hlavního severokorejského jaderného komplexu v Jongbjonu. V něm se nachází reaktor i centrifugy k obohacování uranu. Ale i to Pchjongjang už jednou slíbil – někdejší administrativě George W. Bushe.

Drahý, ale křehký dar ze Severní Koreje. Kim Čong-un poslal Mun Če-inovi dvě tuny hub

Číst článek

Redakce listu považuje současnou situaci za horší než v minulosti. Severokorejský závazek totiž obnáší podmínku, podle níž Spojené státy musejí výměnou nejdříve poskytnout blíže nespecifikované záruky a výsledky. Teprve pak se prý dá uvažovat o rozmontování komplexu pro vývoj atomových zbraní.

Jednání na mrtvém bodě

Jaké ústupky by Pchjongjang od Washingtonu mohl chtít? Americké noviny spekulují, že by se mohlo jednat o zmírnění nebo úplné zrušení sankcí, vyhlášených Spojenými státy a Radou bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji.

Mezi požadavky by mohlo patřit i uzavření definitivní mírové dohody, jež by přinesla tečku za korejskou válkou z 50. let minulého století. Obě Koreje doposud podepsaly jen dohodu o příměří, takže jsou stále technicky ve válečném stavu.

Při celkovém hodnocení posledního mezikorejského summitu ale Wall Street Journal nešetří pesimismem. Soudí, že Severní Korea si i nadále klade nerealistické a přemrštěné požadavky. Přetrvává tedy důvod, proč její rozhovory se Spojenými státy uvázly na mrtvém bodě.

Vládci Korejí vystoupali na ‚posvátnou‘ horu Pektu, symbol KLDR

Číst článek

Pchjongjang doposud americké straně například neposkytl údaje o počtu a umístění jeho nukleárních zařízení ani časový harmonogram jejich demontáže. Přitom právě souhrnné informace o jaderných kapacitách KLDR jsou stěžejním krokem směrem k jadernému odzbrojení.

Slova bez činů

Světové společenství zkrátka nemůže postup denuklearizace spolehlivě ověřit, když neví, kde se v Severní Koreji nacházejí výzkumná střediska, sklady atomových zbraní a odpaliště raket. Ať už ta pevná nebo mobilní.

Poskytnutí takových informací bylo prvním požadavkem amerického ministra zahraničí Mikea Pompea. Vznesl ho bezprostředně po konci singapurského rokování Trumpa s Kimem. Výsledek se nicméně nedostavil žádný.

Podle redakčního komentáře ale ani jihokorejský prezident Mun Če-in nedělá nic, co by ve věci jaderného odzbrojení přimělo severokorejského diktátora k ověřitelným činům. Do severokorejské metropole Pchjongjangu přitom hlava Jižní Koreje tento týden přicestovala s jasným plánem: ekonomicky provázat obě Koreje.

Na důkaz vážnosti svých záměrů sebou Mun přivezl delegaci dvou stovek vládních představitelů a významných obchodníků. Plán hospodářské spolupráce se naplňuje nezávisle na pokroku v denuklearizaci.

Kim slíbil rozebrání raketového střediska. Se Soulem chce pořádat olympiádu v roce 2032

Číst článek

Jižní Korea dokonce přes hranice na Sever poslala materiál a vybavení, aby mohla založit společný styčný úřad koordinující vzájemné vztahy. Soul tak ale porušil platné mezinárodní sankce. Zástupci obou Korejí se při společném jednání také dohodli na plánu znovu propojit Korejský poloostrov po železnici a prostřednictvím silnic.

V neposlední řadě se rovněž chystají otevřít turistické středisko na úbočí severokorejské hory Kumkang. Má se obnovit i průmyslový komplex Kesong na severní straně společné hranice.

Kdo začne s ústupky?

Editorial takové záměry kritizuje. Poznamenává, že jak výletní lokalita, tak průmyslový zóna v minulosti KLDR poskytovaly zdroj přísunu zahraniční měny. Aby plánovaná ekonomická spolupráce skutečně fungovala, bude navíc potřeba zmírnit mezinárodní sankce vůči Severní Koreji.

Jinými slovy řečeno, dohoda obou Korejí Severu umožní opět se zapojit do mezinárodního obchodu. Sankčnímu režimu navzdory. Není se tedy podle listu Wall Street Journal co divit, že Kim Čong-un doposud neodevzdal Spojeným státům podrobné informace o svém jaderném programu. Jižní Korea mu totiž de facto pomáhá v tlaku na Washingtonu, aby se Spojené státy vzdaly vyhlášených sankcí.

Poradce jihokorejského prezidenta pro otázky Severní Koreje Mun Čong-in se pro americká média vyjádřil minulý měsíc. Tehdy vysvětlil, že Jižní Korea chce nastolit situaci, ve které si Spojené státy a Severní Korea navzájem poskytnou vzájemné ústupky, aby došlo k vybudování důvěry.

Jihokorejský prezident přiletěl po 11 letech do KLDR. Na letišti se objímal s Kim Čong-unem

Číst článek

Takový přístup připomíná požadavek KLDR na „odstupňované a synchronní opatření“ činěné Pchjongjangem a Washingtonem zároveň. To je přitom v přímém rozporu s dosavadní pozicí Bílého domu. Od severokorejského režimu totiž americký prezident požaduje nejdříve jaderné odzbrojení, které následně hodlá odměnit vstřícnými kroky.

Cukr bez biče

Ve světle těchto skutečností se tak americkému hospodářskému listu zdá jako velmi zvláštní nadšení, které Donald Trump po setkání lídrů obou Korejí projevil. Ve svém příspěvku na Twitteru zdůraznil, že Kim Čong-un předběžně souhlasil s kontrolou jaderných zařízení, demontáží testovacího zařízení a odpalovací rampy za přítomnosti zahraničních expertů.

„Mezitím nebudou žádné raketové a jaderné zkoušky. Bude pokračovat návrat ostatků amerických hrdinů ze Severní Koreje do Spojených států. Severní a Jižní Korea se také budou společně ucházet o pořádání olympijských her v roce 2032. Velmi vzrušující,“ napsal na internetu šéf Bílého domu.

Obě Koreje jsou si zase o něco blíž. Otevřely společný styčný úřad

Číst článek

Moratorium na testování jaderných zbraní je sice užitečné, ale není to krok k denuklearizaci, varuje však editorial. Poznamenává, že stále existuje určitá šance, ve které Kim Čong-un svůj jaderný program opustí. Ale to prý jen za předpokladu, že Spojené státy vytrvají v nekompromisním uplatňování nátlaku prostřednictvím sankcí.

Snahu ale hatí Jižní Korea. „Po poslední setkání Mun Če-ina s Kim Čong-unem se zdá, že Soul hodlá severního souseda zasypat cukrem. A zároveň odstranit jakýkoliv náznak biče. Chování Severní Koreje v minulosti ale dokazuje, že takový přístup má velmi malou šanci na úspěch,“ myslí si americký deník Wall Street Journal.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme