Zákaz útočných zbraní funguje, tvrdí Biden. Jako americký prezident by zavedl tvrdé restrikce

Pokaždé, když masová střelba ve Spojených státech zasáhne jednu z komunit, Američané truchlí. Shromažďují své blízké, snaží se najít odpovědi a žádají rozhodnou akci, aby se tragédie neopakovala. A pokaždé to také chvíli vypadá, že se něco skutečně změní. V textu pro deník The New York Times to píše jeden z demokratických prezidentských kandidátů Joe Biden.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezidentský kandidát Joe Biden | Foto: Charlie Neibergall | Zdroj: ČTK/AP

Co podle něj přichází jako další v pořadí, je zpravodajský cyklus. Lidé se následně snaží potlačit neodbytný a svíravý vnitřní pocit, že je jen otázkou času, než se stane další tragédie.

Třeba mezi masovým vražděním ve městech El Paso a Dayton uběhlo jen asi 13 hodin.

Regulace střelných zbraní? Menší počet neznamená větší bezpečnost v zemi, ukazuje příklad Venezuely

Číst článek

Přesto se politici z řad republikánů snaží zabránit přijetí účinných opatření proti budoucím opakováním a v Bidenově pohledu „papouškují“ argumenty americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Tvrdí, stejně jako prezident Donald Trump minulý týden, že „duševní nemoc a nenávist mačkají spoušť, nikoliv zbraň“.

Biden připomíná, že působil jako viceprezident v administrativě bývalého šéfa Bílého domu Baracka Obamy. Ve svém komentáři kritizuje stávajícího prezidenta, že za svého úřadování zrušil řadu opatření předchozí vlády. Přitom jejich smyslem prý bylo, aby se zbraně nedostávaly do rukou lidí trpících určitými duševními chorobami.

Zákaz je řešení

Demokratický politik také kritizuje Trumpovu rétoriku. Například po střetech mezi bílými nacionalisty a jejich odpůrci ve městě Charlottesville prezident řekl, že „velmi dobří lidé“ byli na obou stranách. I tím prý přispívá k šíření plamenů nenávisti a řádění stoupenců bílé nadvlády.

200 starostů včetně těch z El Pasa a Daytonu vyzvalo Senát USA k projednání novely zákona o držení zbraní

Číst článek

Trump svými dosavadními vyjádřeními podle Bidena dokázal, že je nedůvěryhodný a neschopný nezávislého pohledu a analýzy. Přitom je nasnadě, že Spojené státy mají se zbraněmi velký problém. Komentář soudí, že útočné zbraně – tedy střelné zbraně vojenského stylu určené k rychlé palbě – jsou hrozbou pro americkou národní bezpečnost.

A podle toho by se s nimi mělo zacházet. Každého, kdo předstírá, že se nedá nic dělat, Biden označuje za lháře. S tím, že zastávání takového názoru by mělo být diskvalifikací pro kohokoli, kdo má ambici usednout v Oválné pracovně Bílého domu.

Demokratický prezidentský kandidát píše, že moc dobře ví, o čem mluví. Připomíná, že se společně se senátorkou Dianne Feinsteinovou zasadil o přijetí zákona, který v roce 1994 na deset let zakázal prodej útočných zbraní včetně poloautomatických pušek a zásobníků na velký počet nábojů.

Střelec z El Pasa se přiznal. Prohlásil, že cílem jeho útoku byli Mexičané

Číst článek

Díky těmto reformám v oblasti kontroly zbraní byly Spojené státy prokazatelně bezpečnější, zdůrazňuje ve svém textu Biden. Minulý čas je ale teď podle něj zcela namístě. Zároveň se v jeho pohledu jednalo o poslední smysluplný zákon o zbraních, který se podařilo prosadit navzdory přání Národní asociace držitelů zbraní a Republikánské strany.

Devět mrtvých za půl minuty

Když se roku 2004 vedl na politické scéně boj o prodloužení tohoto zákazu, byli to právě republikáni a Asociace, kdo jakékoliv další trvání podobné legislativy odmítali. Tvrdili, že zákon účinný nebyl a nijak zvlášť bezpečnosti nepomohl. Ale dnes, po téměř patnácti letech víme, že tyto argumenty byly mylné, tvrdí Biden.

Policejní statistiky ukazují, že od roku 2004 počet zločinů spáchaných útočnými zbraněmi vzrostl. Četné analýzy údajů o hromadných střelbách také napovídají o tom, že od roku 1994 do roku 2004, kdy byly útočné zbraně a velkokapacitní zásobníky zakázané, byla situace lepší.

120 kusů na 100 obyvatel. Změní Američané po nejnovějších masakrech názor na držení zbraní?

Číst článek

Docházelo k méně případům střelby, méně úmrtím, méně rodin bylo ničených v důsledků tragédií, ve kterých hrály roli střelné zbraně. Biden ve své argumentaci odkazuje i na další statistiky, podle kterých má použití útočných zbraní na svědomí více mrtvých lidí než zločiny spáchané jinými typy zbraní.

V tom je podle něj pravá podstata problému. Střelci, kteří chtějí způsobit masakr, si vybírají útočné pušky s velkokapacitními zásobníky schopnými pojmout více než 10 nábojů. Zvolí je, protože chtějí zabít co nejvíce lidí předtím, než by museli střelbu zastavit a znovu nabít.

V případě masové střelby v Daytonu policie okamžitě zasáhla a střelce zneškodnila během přibližně třiceti sekund. Útočník byl i přesto schopný zmasakrovat devět lidí a zranit více než dvě desítky dalších. Použil totiž právě útočnou pušku s velkokapacitním zásobníkem pro stovku nábojů.

Velké plány

Biden by tyto zbraně, primárně určené pro válku, rád viděl mimo americké ulice. Podotýká, že v číslech jednoho z čerstvých průzkumů veřejného mínění podporuje zákaz prodeje útočných zbraní skoro 70 procent obyvatel USA. Dokonce i v rámci příznivců Republikánské strany tento názor zastává 54 procent dotázaných.

Existuje tedy široká veřejná podpora pro legislativu, která by zajistila, že všichni budou bezpečnější, přitom se ji ale stále nedaří protlačit Senátem, horní komorou amerického Kongresu. Co za takový stav může?

Komentář má jasno – v klíčových funkcích působí slabí političtí vůdci, kteří se více zajímají o své volební kampaně než o děti v rakvích. Restrikce útočných zbraní a velkokapacitních zásobníků z roku 1994 totiž fungovala, opakuje Biden. A slibuje, že pokud se po volbách na podzim roku 2020 dostane hlavními dveřmi do Bílého domu, přijme ještě tvrdší legislativu.

Ta by výrobcům zbraní měla zabránit v obcházení zákona prováděním drobných úprav na jejich produktech, které sice vyhoví liteře zákonů, ale zbraně ponechávají stejně smrtící. K tomu všemu by se měl připojit program zpětného odkupu, aby se z amerických ulic dostal co nejrychleji co možná největší počet útočných zbraní.

Ani u toho ale Bidenovy plány nekončí. Za další chystaná opatření označuje třeba důsledné prověrky minulosti zájemců o nákup zbraně nebo urychlení vývoje a zavedení do prodeje takzvaných chytrých zbraní. Ty jsou vybaveny technologiemi, které použití zbraně sváže s biometrickými údaji jejich právoplatných majitelů. Tomu zatím výrobci zbraní oponovali.

Správná věc

Možností, co v oblasti kontroly zbraní dělat, je každopádně celá řada. Přijmout by se ale měly především praktické, rozumné kroky, které mají širokou podporu mezi americkou veřejností. Pokud se ale podle Bidena vrcholoví politici budou i nadále vyhýbat hlavnímu problému v podobě neregulovaného prodeje útočných zbraní a vysokokapacitních zásobníků, výsledkem bude jen více případů hromadné střelby se stále více obětmi.

Kdo se v takové chvíli nedokáže postavit za svou věc, neselže jen politicky, ale i morálně, varuje demokratický politik. Jak dodává, bude to znamenat, že Američané přijímají další nevyhnutelnou tragédii a že jsou už neteční vůči scénám prchajících dětí ze škol a ležících těl na parkovištích.

Je nepřijatelné, že se pro děti stává běžným pocitem obava z případných střelců ve školách, že se lidé necítí v bezpečí na nákupu potravin a že v rodinách po celých Spojených státech roste nervozita z toho, že v bezpečí se nemůžete cítit v podstatě nikde. Já se tomu postavím a Američané se mnou, uzavírá slibem svůj komentář v deníku The New York Times demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme