Bidenovy první hodiny ve funkci: USA se vrací ke klimatické dohodě, ruší se i stavba zdi s Mexikem
Nový prezident USA Joe Biden ve středu nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bývalý prezident Donald Trump, který ji považoval za ekonomicky nevýhodnou. Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy.
„Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,“ prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu. Okamžitý návrat k pařížské dohodě byl jedním ze stěžejních předvolebních slibů nového prezidenta, který učinil z boje proti klimatickým změnám jeden ze stěžejních cílů své nastupující administrativy.
Trump byl naopak zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně opět připojí.
I warmly welcome @President Biden Joe Biden’s steps for the USA to re-enter the #ParisAgreement, the global roadmap to tackle the climate emergency.
With all countries fully engaged, we have a real opportunity to prevent climate catastrophe & embark on transformative #ClimateAction.
00:14 – 21. 01. 2021
Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.
Rozsáhlé jsou Bidenovy první kroky v oblasti imigrační politiky, které podle AP představují otočení o 180 stupňů oproti kurzu jeho předchůdce. Nový prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.
Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.
Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.
Roušky a rozestupy
Prezident přijal rovněž řadu opatření, která se týkají boje s pandemií covidu-19. Nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády.
USA se pod jeho taktovkou mají navrátit do WHO, z níž Trump loni zemi vyvedl poté, co organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti vůči Číně.
Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.
Nová hlava státu přitom obecně nařídila federálním agenturám, aby přestaly přijímat veškerá rozhodnutí, dokud jeho administrativa nebude mít čas navrhované regulace posoudit.
