Ambiciózní plány pro první týdny prezidenství. Biden zvolil ‚sprint‘, na cestě ho ale čeká řada zádrhelů

Celkem 15 exekutivních příkazů podepsal Joe Biden jen pět hodin poté, co složil slavnostní přísahu a stal se 46. prezidentem Spojených států. Symbolika jeho rychlého konání v Oválné pracovně je jasná – snaha co nejdřív napravit některé kroky administrativy jeho předchůdce Donalda Trumpa, který po čtyřech bouřlivých letech ve středu opustil Bílý dům. Jak úspěšný ve své misi Biden bude, ukáže prvních sto dnů prezidenství.

Analýza Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Joe Biden po složení slibu, po kterém se oficiálně ujal úřadu prezidenta | Zdroj: Reuters

„Není čas čekat. Okamžitě se pusťme do práce,“ řekl Joe Biden za stolem v Oválné pracovně, kde jen pár hodin po nástupu do úřadu podepsal celkem 15 exekutivních příkazů. To je výrazně víc, než během prvního dne ve funkci podepsal kterýkoliv z jeho předchůdců v moderní americké historii, píše list Wall Street Journal.

OBRAZEM: Od Trumpova odletu po Bidenovu přísahu. Jak vypadal den, kdy se měnil americký prezident?

Číst článek

Například Donald Trump podepsal ve svůj inaugurační den jen jeden exekutivní příkaz, který se týkal systému zdravotního pojištění známého jako Obamacare. Jeho demokratický předchůdce Barack Obama 20. ledna 2009 nepodepsal dokonce ani jeden, připomíná WSJ.

Podle amerikanisty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kryštofa Kozáka relativně velký počet a obsah exekutivních příkazů, které Biden hned první den podepsal, signalizuje především snahu odstřihnutí se od Trumpovy administrativy. Každý z exekutivních příkazů totiž „nějakým způsobem napravuje“ to, co Donald Trump ve funkci zavedl.

„Podle mě tím chtěl Joe Biden ukázat, že v některých klíčových oblastech opravdu přichází změna oproti Donaldu Trumpovi. Částečně to lze vykládat také jako symbolickou věc, že se na jeho prioritách začíná pracovat hned od prvního dne,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Priority nového prezidenta

Podle očekávání Biden jako jeden z prvních kroků v Oválné pracovně nařídil návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015, od které USA pod taktovkou Trumpa odstoupily. Nový americký prezident, který má klimatickou politiku jako jednu z priorit své vlády, totiž potřeboval vyslat jasný signál, že pod jeho vedením budou Spojené státy přistupovat k problému diametrálně jinak.  

Bidenovy první hodiny ve funkci: USA se vrací ke klimatické dohodě, ruší se i stavba zdi s Mexikem

Číst článek

Exekutivními příkazy Biden zároveň pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce, stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL udělené Trumpem v roce 2017 a zavedl nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.

Zásadního obratu se v inaugurační den dočkala také imigrační politika Spojených států. Kromě jiného Biden nařídil zrušení rozhodnutí Trumpovy administrativy o zákazu cestování do USA z některých převážně muslimských zemí a zastavil stavbu zdi na hranicích s Mexikem, která se stala jedním z nejviditelnějších odkazů předchozího prezidenta.

„V oblasti imigrace došlo k zastavení těch nejdrakoničtějších postupů nastavených Trumpem, je ale potřeba přiznat, že širší imigrační reforma, kterou bude potřeba protlačit Kongresem, pro něj zdaleka nebude tak jednoduchá,“ říká Kozák k Bidenově návrhu nového přistěhovaleckého zákona, který počítá s rychlejším získáním amerického občanství. Využít by ho mohlo až 11 milionů lidí.

Jako hlavní prioritou pro prvních 100 dní v prezidentském úřadu si ale Joe Biden stanovil především boj s pandemií covidu-19, která si v zemi vyžádala už 400 tisíc životů. Nový prezident už dříve přislíbil, že během prvních 100 dnů dostane vakcínu ke 100 milionům Američanů, do 30. dubna chce také prosadit balíček opatření na podporu ekonomiky ve výši 1,9 bilionu dolarů, tedy zhruba 41 bilionů korun.

Filibuster v Senátu

V článku s titulkem „Bidenův 100denní sprint, který má napravit Trumpovy čtyři roky“ se nad snahou nového prezidenta co nejdříve zvrátit trend nastolený Trumpem pozastavuje také americká CNN, která Bidenův plán pro nadcházející měsíce hodnotí jako „extrémně ambiciózní“. Prosadit některé ze stanovených priorit totiž nebude snadné.

Podobně výhledy plánu nového šéfa Bílého domu hodnotí také amerikanista Univerzity Karlovy, který zároveň poukazuje na Bidenův kalendář, kde má každá z priorit pro příští týdny vyhrazený svůj den. Po covidu-19 následuje v pátek 22. ledna ekonomika, po víkendu to bude například rovnoprávnost, klimatická politika nebo zmíněná imigrace.

„Agenda je poměrně ambiciózní a ukazuje, která témata mají prioritu. Je tam dokonce naplánováno, že každý den bude věnován jednomu klíčovému tématu a není překvapivé, že největší důraz je věnován boji s koronavirem, budoucí ekonomické revitalizaci, otázce imigrace nebo klimatické politice. Ve všech těchto oblastech má prezident poměrně velkou pravomoc už prostřednictvím exekutivních příkazů, pro hlubší a zásadnější reformy nicméně bude potřeba schválení Kongresu. A tam se v prvních sto dnech ukáže, jak moc jsou demokraté jednotní,“ varuje Kozák.

Demokratická strana ve volbách sice posílila, v obou komorách Kongresu má ale jen těsnou většinu a v Senátu dokonce tu nejtěsnější. Po lednových doplňovacích volbách v Georgii je poměr demokratických a republikánských senátorů vyrovnaný 50 ku 50, v takovém případě má rozhodující hlas viceprezident či viceprezidentka, kterou se ve středu stala Kamala Harrisová.

Rozložení sil v Kongresu je tak opravdu velmi těsné, na centristického Bidena navíc tlačí progresivní křídlo Demokratické strany a znesnadnit cestu k prosazení priorit mu mohou také obstrukce republikánů.

„Republikáni mohou proti některým zákonům použít takzvaný filibuster (průtahy či obstrukce – poznámka redakce), což je administrativní překážka, při které je potřeba šedesát senátorů, aby tuto překážku odstranili. O to to bude mít Joe Biden složitější,“ podotýká amerikanista.

Taktizování, nebo snaha se ho zbavit? Senát drží v rukou Trumpovu kandidaturu pro rok 2024 a nejen to

Číst článek

Impeachment a další 

Bidenovi, který se snaží o co nejrychlejší prosazení stanovených cílů, navíc situaci komplikuje proces impeachmentu vedený proti Trumpovi. Návrh ústavní žaloby za podněcování ke vzpouře, kterému bývalý prezident čelí kvůli jeho slovům v den obsazení Kapitolu 6. ledna, už prošel Sněmovnou reprezentantů a nyní se mu má věnovat Senát.

Pokud by horní komora Kongresu žalobu potvrdila, přišel by Trump o možnost znovu kandidovat. K tomu je ale zapotřebí najít dvě třetiny ze sta senátorů, tedy přesně 67. Kromě 50 demokratů, kteří podle očekávání návrh v Senátu podpoří, by se tak pro návrh muselo vyslovit také 17 republikánů. Podle informací listu The New York Times přitom asi dvacítka republikánských senátorů připouští, že je k možnosti hlasovat pro impeachment otevřená.

O pozornost senátorů tak budou muset Bidenovy záměry soupeřit právě s procesem vedeným proti Donaldu Trumpovi, který je podle Kozáka důležitý nejen symbolicky, ale pro bývalého šéfa Bílého domu také z praktického hlediska. Jednání se tak mohou protáhnout na několik týdnů, Biden ale potřebuje, aby se Senát zároveň věnoval jeho legislativním návrhům. Další komplikaci pak navíc představuje fakt, že se Biden ve středu chopil prezidentského úřadu, aniž by měl od Senátu schváleného jediného z ministrů, které do svého kabinetu nominoval.

Ke Kapitolu přímo nemohli, přesto přijeli na inauguraci. ‚Cítíme úlevu, že je Trump pryč,‘ říkali

Číst článek

Konstelace v Kongresu tak kvůli výše zmíněným důvodům nejsou Bidenovi a rychlému prosazení jeho plánů zrovna nakloněné.

„Důležité nicméně je, že demokraté mají poměrně velkou kontrolu nad oběma komorami Kongresu i z hlediska toho, které zákony se vůbec dostanou k hlasování, ale je tu již zmíněná možnost filibusteru v Senátu. Jde sice o poměrně komplikovanou proceduru, která se dá použít jen u některých typů zákonů, ale pokud se republikáni budou snažit filibuster použít, mohou Bidenovu agendu zablokovat,“ podotýká Kozák.

Amerikanista Univerzity Karlovy nicméně dodává, že s nástupem Bidena do prezidentského úřadu se „vracíme do normálnějších kolejí“ a prosazování cílů bude „hodně záviset na vyjednávání klíčových politických figur“.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme