Jugoslávie, Palestina a omezení pohybu pracovních sil
Návrh Gerharda Schrödera na omezení volného pohybu pracovních sil, zítřejší parlamentní volby v Jugoslávii a situace na Blízkém východě. To jsou hlavní témata, kterými se zabývá dnešní zahraniční tisk.
Německým návrhem na sedmileté přechodné období pro vstup nových členů unie na evropský trh práce se zabývají především deníky evropské. Švédský Aftonbladet mimo jiné napsal:
Většina skutečností naznačuje, že strach před volným pohybem pracovních sil je přehnaný. Velké migrační vlny bývají důsledkem pouze válek, hladomorů nebo jiných rozsáhlých katastrof. Jinak lidé svou zemi opouštějí neradi, protože tam mají své jazykové, přátelské a rodinné vazby. Při předchozím rozšiřování Unie počátkem osmdesátých let, kdy se připojily Španělsko a Portugalsko, existovaly podobné obavy. Po připojení těchto zemí k EU se však ukázalo, že vystěhovalectví odtud dokonce kleslo, připomíná švédský Aftonbladet.
Rakouský Kurier se dnes vrací k pozitivní reakci, která na Schröderův návrh přišla od rakouského kancléře Wolfganga Schüssela. Ten označil myšlenku za velmi rozumnou. Podle něj není ani trh práce Evropské unie ani Rakouska připraven na volný pohyb pracovníků z nových členských států okamžitě po jejich vstupu do EU. Trh práce by měl sílit a dospívat postupně a liberalizace pohybu pracovní síly by měla nastat až v roce 2010. Tehdy by se zároveň díky stávajícím demografickým trendům měla Evropská unie otevřít příchodu pracovní síly i z nečlenských států.
Navrhované sedmileté období regulace by se podle Schüssela mohlo pro jednotlivé státy zkrátit na 5 let. V tom případě by však pro malé státy jako je Rakousko musela platit opatření, která by je uchránila před nepříznivým vývojem na domácím trhu práce. Ve svém vyjádření se Schüssel pokusil přesvědčit zainteresované strany, že navrhovaný postup je v zájmu nejen stávajících členů, ale i samotných kandidátských zemí. Jen tak se totiž podle něj může zabránit náhlému a masívnímu odlivu kvalifikovaných pracovníků z jejich domovů, dodává dnešní rakouský Kurier.
Dnešní vydání britského deníku Guardian se věnuje sobotním jugoslávským parlamentním volbám, při kterých - jak uvádí - by poslední mocenská bašta socialistické strany ex-prezidenta Slobodana Miloševiče měla přejít do rukou reformistických kandidátů. Stoupenci prezidenta Vojislava Koštunici by měli podle předpovědi hladce zvítězit a získat tak kontrolu nad srbskou vládou, tedy nejdůležitějším mocenským centrem v Jugoslávii. Poprvé po padesáti letech by se v Srbsku nevytvořila ani vláda socialistů ani jejich předchůdců - komunistů.
Bude to čerstvé pokoření Slobodana Miloševiče," uvádí Guardian a pokračuje... Miloševič zůstává pod ochranou zvláštních policejních a vojenských jednotek v Bjelim Dvoru - bývalém bělehradském paláci maršála Tita. Naproti tomu ten, který by měl právo palác obývat, nový federální prezident Koštunica, jezdí po světě a snaží se napravit Miloševičem napáchané škody."
Pouhé dva měsíce po svém nástupu do úřadu se Koštunicovi podařilo vrátit Jugoslávii do mezinárodního společenství, do Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a posílit naděje Jugoslávie na budoucí vstup do EU. Během této doby se jeho popularita podle výzkumu veřejného mínění vznesla až k hranici neuvěřitelných 90 procent. Volební prognózy hovoří o tom, že by Demokratická opozice Srbska měla zvítězit více než 70 procenty hlasů. Socialisté by podle odhadů měli získat 13 procent hlasů, což jim vynese několik parlamentních křesel, avšak téměř žádnou faktickou moc.
Naproti tomu demokraté touží po získání dvou třetin parlamentních křesel, což by jim dalo mandát k provedení změn srbské ústavy. Demokraté v podvečer voleb oznámili, že novým jugoslávským premiérem by se měl stát šéf Demokratické strany, Zoran Djindjič. Ten sám už s předstihem oznámil jména klíčových ministrů, s jedinou stále spornou výjimkou - ministra obrany, dodává dnešní Guardian.
V centru pozornosti světového tisku je i trvající napětí, ale i nové naděje na řešení situace na Blízkém východě. Pařížský konzervativní Le Figaro k obnoveným jednáním napsal:
Dialog tedy opět začal. Někdy se státníkům podaří v době naléhavé hluboké krize trochu překonat. Dojde tedy zřejmě k bleskovým rozhovorům". Čas pro jejich úspěch je vymezen. Zbývá přesně měsíc, protože Bill Clinton, který by měl dialog usnadnit, opustí 20. ledna Bílý dům. A Izraelci pár týdnů nato budou volit nového premiéra, upozorňuje Le Figaro a dodává: Věc je plná rizik a nebezpečí. Každým dnem může nějaký vážný incident celý záměr zmařit.
Regionální francouzský list Ouest France se domnívá, že blízkovýchodní jednání jsou navzdory všemu ve slepé uličce. Dorůstající generace na Blízkém východě jsou míru v tomto regionu stále méně nakloněné. Naděje na mír se mezitím zredukovala jen na to, že se snad aspoň podaří zpomalit eskalaci násilí.
