Švédsko znovu otevře kauzu zakladatele WikiLeaks. Julian Assange čelí obvinění ze dvou znásilnění
Švédsko znovu zahájí předběžné vyšetřování Juliana Assange. Oznámilo to státní zastupitelství ve Stockholmu. Zakladatel portálu WikiLeaks je v zemi obviněn ze dvou znásilnění. Assange je od dubna v britském vězení potom, co se sedm let ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Podle švédské žalobkyně Evy-Marie Perssonová je tu důvodné podezření, že je zakladatel WikiLeaks vinen.
Assange byl odsouzen k 50 týdnům vězení. Zakladatel WikiLeaks podle soudu porušil podmínky kauce
Číst článek
Julian Assange údajně sexuálně napadl dvě ženy, když byl v roce 2010 na konferenci ve Stockholmu. Aktivista tvrdí, že šlo o dobrovolný styk a kauzu označil za smyšlenou. O Assange mají zájem taky Spojené státy, které ho viní ze spiknutí.
„Znovuotevření švédského vyšetřování v případu údajného znásilnění dá Julianu Assangeovi šanci očistit své jméno,“ podotkl v reakci na postup švédských úřadů server WikiLeaks.
Portál WikiLeaks zveřejnil tisíce tajných dokumentů - třeba o mučení amerických vězňů anebo přepisy diplomatické korespondence. Za to může sedmačtyřicetiletému australskému rodákovi hrozit v USA až pět let vězení.
Podle zpravodajského serveru BBC teď britská strana posoudí závažnost obou případů, tedy žádosti o vydání do Švédska nebo do Spojených států.
Sedm let na ambasádě
Švédské úřady případ předloni odložily, protože neměly přístup k Assangeovi, pobývajícímu tehdy na ekvádorské ambasádě v Londýně. Zde se ukrýval sedm let.
Britská policie jej ale zatkla letos v dubnu na základě žádosti o vydání do Spojených států a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti se švédskou kauzou.
Na začátku května pak Assange londýnský soud poslal do vězení na 50 týdnů za porušení podmínek kauce. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
