Berlínskou zeď postavili východoněmečtí soudruzi z hodně solidního betonu, který mohl přečkat staletí. Nakonec berlínská zeď nevydržela ani třicet let. 9. listopadu 1989 padla. Kuriózní na celém příběhu je, že k jejímu pádu hodně dopomohli samotní soudruzi z politbyra. Berlínskou zeď totiž nechali padnout omylem.

4:33 9. listopadu 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na podvečerní tiskové konferenci na podzim roku 1989 seděl u mikrofonu člen politbyra Günther Schabowski. Z lístku, který dostal od jiného soudruha krátce před tiskovkou, čte následující:

„Soukromé cesty do zahraničí jsou možné. A to bez všech náležitostí, které úřady dosud vyžadovaly. Týká se to všech hraničních přechodů.“

Günther Schabowski překvapil mnoho soudruhů. Novinářům totiž přečetl pouze návrh, který ústřední výbor komunistické strany ještě neschválil. Zprávu odvysílala jak východoněmecká, tak západoněmecká televize. A Schabowski tím dal do pohybu události, které ze soudruhů už nikdo zastavit nedokázal.

Před půlnocí začaly u přechodů v Berlíně v dlouhých kolonách hučet dvoutakty trabantů a wartburgů. Tisíce lidí se tlačily u hraniční závory.

V sovětském Moskviči sedí celá rodina. Jedou jen na půl hodiny na Západ, pokoukat se a pak zase domů.

Východoněmečtí policisté bezradně postávali za závorou, tlačily na ně davy. Před půlnocí je pak všechny pustili. Berlínská zeď tak ztratila smysl.

Východní Berlíňané slibovali, že se na hranici znovu vrátí. Slovo dodrželi. Následující den si k Berlínské zdi vzali sebou už také kladiva.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít