K referendu o jaderné energii přišla v Bulharsku jen pětina obyvatel
Obyvatelé Bulharska hlasovali, jestli se jejich země má ubírat jadernou cestou. Stejně jako v České republice se tam nyní jedná o rozšíření jaderné elektrárny. K referendu se ale dostavilo pouze 20 procent lidí.
Jednou z příčin tak malé účasti byl zřejmě i velký mráz, který v Bulharsku panuje. Problémová už ale byla samotná otázka pro referendum.
„Má se jaderná energetika v Republice Bulharsko dál rozvíjet výstavbou další atomové elektrárny?“ bylo její znění na volebních lístcích.
I z takto nekonkrétní formulace ale všichni vyrozuměli, oč jde – o projekt Belene na řece Dunaj na severu Bulharska, v němž měla mít svého času podíl i společnost ČEZ. Vláda jméno Belene nakonec z otázky vyškrtla, protože takto specifické hlasování by prý bylo neústavní.
Belene už se však buduje, stavitelem je ruská firma Atomstrojkexport. Stávající zdroj se rozšiřuje, podobně jako u Temelína.
Bulharsko ale stavbu přerušilo a s Ruskem mu hrozí spory. Ptát se tedy, jestli další rozvoj jaderné energie má smysl, nebo ne, je proto nyní otázka spíš pro bulharského premiéra.
Bulharský kabinet přerušil dostavbu elektrárny kvůli údajně vysoké ceně. Dalším důvodem je také výhrada ekologů, že zařízení leží v seizmicky aktivní oblasti.
Referendu předcházela masivní kampaň
Referendu předcházela řada sporů a masivní kampaň, chvílemi až bizarní. V jednom z videospotů například nějaký vědec tvrdí, že by se měla energie přivážet z Marsu a že se kvůli tomu bude stavět kosmodrom na Dunaji v bulharských horách.
Jiný hlas pak však řekne: „Ale my tu jeden projekt už máme a to je Belene!“ Proti kampani spustili odpůrci dostavby antikampaň, jejímž hlavním heslem bylo: Bojkotuj i ty.
Bulharsko má určité atomové trauma, protože muselo zavírat jaderné reaktory v elektrárně Kozloduj, ležící také na Dunaji, kvůli vstupu do Evropské unie. Nyní řeší hlavně otázku stoupající energetické závislosti na Rusku.
