Kácení deštných pralesů se podařilo výrazně omezit, tvrdí Brazílie. Pomáhají při tom i indiáni

Summit v Paříži se snaží najít způsoby, jak co nejvíc omezit globální klimatické změny. Kromě omezení emisí skleníkových plynů je také důležité co nejvíc chránit deštné pralesy. Ty totiž třeba pomáhají z atmosféry vstřebat ohromné množství oxidu uhličitého. A tak se sleduje každá nová statistika o kácení v Brazílii, protože největším deštným pralesem je právě ten amazonský.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deštný prales | Foto: licence Creative Commons Attribution 2.0, Bukit Terisek

Skupina indiánů kmene Ka'apor vyráží do pralesa chránit stromy. Spojují při tom tradiční s moderním - malují si obličeje barvami a v rukou mají kamery a notebook. Společně s organizací Greenpeace se snaží vystopovat nelegální kácení dřeva.

Na stromy přidělávají fotopasti s pohybovým nebo tepelným čidlem a pomocí GPS přidělaných na auta mohou sledovat, kudy se obří klády z pralesa dostávají.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Brazílii se od roku 2003 podařilo omezit kácení deštných pralesů o 80 procent. Proti nelegálnímu kácení bojují i indiáni

Jeden z mužů vypráví, že na některých místech svého indiánského území potkávají často dřevorubce a vysvětlují jim, že těží někde, kde na to rozhodně nemají právo. Kamery a moderní technika by měla pomoci hlásit tyto případy úřadům, které se snaží proti nelegálnímu kácení zasahovat co nejvíc.

A v Brazílii se to daří. Přestože poslední statistika - od loňského srpna do letošního července - vykazuje nárůst vykácených oblastí o 16 procent, s celkovým výsledkem za poslední léta se Brazílie může v Paříži pochlubit. Od roku 2003 se podařilo omezit kácení o 80 procent.

„Brazílie chce skoncovat s vykazováním kácení pralesa a chce začít vykazovat statistiky zalesňování. Je to úplně nová logika, chceme měřit to, co v pralese narůstá,“ řekla brazilská ministryně životního prostředí Izabela Teixeirová.

Kromě boje proti nelegálním dřevorubcům má i jiné nástroje. Do půl roku musí všichni majitelé pozemků mimo města svá území zaregistrovat. A v části z nich udržovat původní porost.

„Představte si, že byste byli v Anglii a přišli na pozemek královny nebo nějakou venkovskou farmu a řekli jim: 80 procent vašeho pozemku se nesmíte ani dotknout. Hospodařit si můžete jen na 20 procentech. A nic za to ode mě nedostanete. Tohle je zákon na ochranu pralesa, který máme v Brazílii. Moc ráda bych viděla podobnou legislativu všude na světě,“ řekla Českému rozhlasu a dalším médiím ministryně Teixeirová.

Brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeirová | Foto: David Koubek

Část pozemku jako rezervaci a ochranné území třeba kolem vodních toků musí majitelé vyhradit i mimo Amazonii, po celé zemi. Kritici přitom současné vládě vyčítali, že novela zákona o ochraně pralesa nabízí velkým majitelům ústupky. Dřívější zákon byl tvrdší, ale nedařilo se ho vymáhat.

„Je to trochu kompromis vytvořený společně s farmářským sektorem. Díky tomu, že se trochu uvolnily podmínky dané tímto zákonem, mohlo by se ho skutečně podařit implementovat. Je to poměrně pragmatický přístup - dosáhnout toho, co je možné,“ řekla Joana Chiavariová z Iniciativy pro klimatickou politiku při Papežské katolické univerzitě v Riu de Janeiru před odletem na klimatický summit do Paříže.

Současná brazilská vláda ale zároveň tvrdí, že bez hospodaření v Amazonii to nepůjde. Nelegální kácení se má zastavit do roku 2030, jak slíbila brazilská delegace znovu tento týden v Paříži. Zatím se to ale pořád děje.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme