Klima versus policie. V Atlantě začali kácet les kvůli výcvikovému centru, místní dál protestují
Ve Spojených státech se stupňuje napětí po smrti prvního aktivisty v historii země, kterého při ochraně přírody zabila policie. Podle úřadů Manuel Teran po policii vystřelil. Jeho blízcí takové chování zpochybňují a poukazují na to, že ze zásahu záhadně neexistuje žádný videozáznam, i když policie má mít kamery zapnuté povinně.
Vše se stalo v lednu při snaze Terana a dalších lidí vlastními těly bránit největší les ve městě Atlanta, kde chce město na 34 hektarech kácet a postavit tam velké výcvikové centrum právě pro policii.
Buldozer zakusuje své rypadlo do prvních stromů, ale sledovat to můžeme jen zdálky. Les je za pletivem, které dělníci opatřují neprůhledným zeleným potahem, a u vstupní brány hlídkuje policie, která nikoho blíž nepouští. Poručík Roland Thomas mi slibuje prohlídku, ale prý až jindy, musím oficiálně požádat.
Obránci jedné z největších zelených ploch v Atlantě nazývají tento obří projekt městem policajtů a věří, že mu ještě dokážou zabránit. Jde o třaskavou záležitost, protože není jen lokální. Mísí se v ní i témata změny klimatu, kriminality či policejní brutality.
„Kácejí největší zbývající les v Atlantě. A naše město je vyhlášené počtem stromů. Dělají přesný opak, než co potřebujeme, abychom zastavili změnu klimatu. A zároveň v naší zemi roste policejní násilí a militarizace policie. Do té stejně jako do armády proudí tolik peněz, že o tom lidi ani nemají ponětí.“
„Takže případ tohoto lesa je ukázkou, že všechno děláme opačně. Měli bychom chránit rozmanitost přírody a necpat tolik peněz policii. Proti tomu bojujeme a taky za spravedlnost pro prvního policií zabitého ochránce přírody v naší zemi,“ říká Misty Novitchová, která patří mezi odpůrce policejního výcvikového centra.
To má stát 90 milionů dolarů. Třetinu má zaplatit město, zbytek policejní nadace podporovaná mnoha korporacemi. Proti výstavbě bylo skoro 70 procent z víc než tisíce veřejných komentářů, které se při hodnocení projektu sešly městské radě.
Podle vědců je kácený les cenný nejen v boji se změnou klimatu, ale i jako ochrana místních domovů převážně černošských obyvatel proti záplavám při silných deštích.
Starosta města, demokrat a Afroameričan Andre Dickens, ovšem výstavbu policejního centra hájí a tvrdí, že radnice pod jeho vedením celkově městskou zeleň rozšiřuje. Atlanta je ale kromě počtu stromů vyhlášená také mírou policejního dohledu a tím, že celá třetina loňského rozpočtu města šla právě policii.
Podle zastánců je nové centrum potřeba k lepšímu výcviku policie a k boji s kriminalitou.
Protestní akce pokračují
A tak zatímco buldozery pracují, obránci lesa se nevzdávají, svolávají na další týdny nové protestní akce a doufají i v zásah soudu. Teď už vyklizený les bránili od roku 2021, převážně jeho poklidným obýváním, ale měli i potyčky s policií, a na různých místech poničili majetek firem, které se na projektu podílejí.
Obvinění šesti policistů z vraždy v Tennessee vedlo k rozpuštění jednotky Škorpionů. Stát chystá reformu
Číst článek
Za problematické považují kritici výstavby i to, že policejní komplex má vyrůst na půdě, která je symbolem kolonialismu. Kdysi z ní běloši násilně vytlačili domorodé Američany, později tam zřídili plantáž či trestnici.
Mezitím lidskoprávní organizace jako ta, kterou zastupuje Kemau Franklin, volají po starostově odstoupení. Podle něj má na rukou krev zabitého Manuela Terána, stejně jako republikánský guvernér Brian Kemp, který kvůli následným protestům povolal národní gardu.
Rodina požaduje transparentní prošetření Teránovy smrti. A další účastníci protestu, při kterém byl zastřelen, jsou mezitím ve vězení, obvinění z domácího terorismu se sazbou až 35 let, což považují za absurdní. Množství amerických států stejně jako Georgia v poslední době přijalo zákony, které protesty na ochranu přírody umožňují kriminalizovat.
Reportáž zpravodaje Českého rozhlasu Jana Kaliby ze Spojených států amerických si můžete poslechnout v audiozáznamu nahoře v článku.
