Kaczyńského strana expresně schvaluje změny nejvyššího soudu. Prezident si dal překvapivou podmínku
Polský parlament od úterního rána projednává změny v soudnictví. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) chce v Sejmu ve zrychlené podobě prosadit zákon o nejvyšším soudu, který odvolává všechny jeho soudce a posiluje roli exekutivy. Prezident Andrzej Duda si překvapivě stanovil podmínku.
Opoziční strany usilují o blokaci zákona. Proti je Občanská platforma, strana Moderní, Kukizovo hnutí i Polská lidová strana. Do rozpravy se přihlásily desítky poslanců, kteří chtěli přijetí zákona oddálit.
Vysvětlujeme: Kořist jménem spravedlnost. Proč Polsko svádí boj o soudnictví a padají nařčení z převratu?
Číst článek
Občanská platforma dopředu avizovala možnost "parlamentního neklidu" a už o víkendu vyzývala k účasti na demonstracích.
Vpodvečer vládní poslanci poslali zákon do druhého čtení. Na zítra plánuje PiS projednávání v Senátu, poté by měl zákon putovat k prezidentovi k podpisu.
Odpůrci zákona hovoří o návrhu na změny v nejvyšším soudu jako o konci právního státu, destrukci dělby moci a státním převratu. Vládní politici to odmítají a opozici obviňují z podněcování k převratu.
Prezidentova podmínka
K situaci se v úterý odpoledne vyjádřil i prezident Andrzej Duda (zvolený v roce 2015 jako kandidát strany PiS). Ve svém projevu zkritizoval současný stav soudů. „Chci povědět jedno: Poláci jsou nespokojeni s fungováním spravedlnosti,“ řekl Duda v prohlášení.
„Soudci nejsou tou nejdůležtější kastou,“ pokračoval prezident a zmínil výšku soudcovské penze. Podle Dudy je reforma soudnictví potřebná, má být ale moudře a poklidně provedená.
Prezident si stanovil pro podpis zákona o nejvyšším soudu podmínku - žádá po Sejmu, aby schválil jeho návrh úpravy zákona o obecných soudech a Státní soudcovské radě, který vláda prosadila v minulém týdnu.
Prezident Duda balancuje na ostří - dal si podmínku schválení zákona o Nejvyšším soudu: schvalte mi malinký zákon o Státní soudcovské radě. pic.twitter.com/juXoPpxHkI
— Filip Harzer (@HarzerF) 18. července 2017
Zákon z minulého týdne mění způsob jmenování soudců a Státní soudcovské rady, která byla dosud profesní komorou a výrazně se na vybírání nových soudců podílela.
Člen rady má nově volit Sejm. Prezident Duda požaduje, aby byli členové rady voleni třípětinovou většinou hlasů. „Zákon o nejvyšším soudu nepodepíšu, pokud neprojde můj malinký zákon,“stanovil si podmínku Duda.
Nejvyšší soud
Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Změny Nejvyššího soudu následují po změnách obecných soudů a kritizovaných změnách v Ústavním soudu po volbách 2015.
Žádná strana podle něj nezíská třípetinovou většinu, volba členů rady tak bude kompromisem politických stran.
Opozice nadšená, PiS popřemýšlí
Mluvčí vládní strany PiS Beata Mazurková řekla, že prezident tento požadavek se stranou nekonzultoval. „Je to právo pana prezidenta. Iniciativě neříkáme ne, ale aby mohly být prezidentovy změny schváleny, musí nejdřív podepsat zákon o Státní soudcovské radě,“řekla mluvčí strany.
Opozice prezidentův krok vítá. „Dnešní den je rána pro Kaczyńského,“ řekl v reakci na prezidentův projev předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna.
Juncker chce řešit zásahy do polského soudnictví. Kaczyński zůstává klidný, změny budou pokračovat
Číst článek
Prezidentova podmínka obsahuje jen drobnou změnu už přijatého zákona o obecných soudech. Na v úterý projednávané změny o nejvyšším soudu vliv nemá. PiS bude moci případné prezidentovo veto přehlasovat.
Náprava soudů
„Je to projekt, který vrací soudy občanům,“ řekla večer v Sejmu premiérka Beata Szydłová. Vláda při prosazování zákona argumentuje nápravou soudnictví. „Reformy dotáhneme do konce,“ prohlásila premiérka.
Podle Jarosława Kaczyńského jsou soudy baštou postkomunismu a neslouží Polákům. Nejvyšší soud je podle předsedy PiS zpolitizovaným reliktem vlády Občanské platformy.
Návrh zákona doputoval do Sejmu minulý týden v noci ze středy na čtvrtek, nebyl před tím veřejně známý a o jeho přípravě se nevědělo. Opozice a provládní iniciativy začaly ihned mobilizovat a zorganizovaly několik protestů.
I v úterý se před parlamentem protestovalo, intenzita demonstrací je ale podstatně nižší než při prosincových protivládních protestech.
Bouřlivá debata
Poslanci o zákonu o nejvyšším soudu jednají od dopoledne. V parlamentu vystoupila i první předsedkyně soudu Małgorzata Gersdorfová, která zákonodárcům za vulgárního pokřikování poslanců PiS řekla, že zákon obchází ústavu. „Budu končit, křičíte na mě hodně urážek, to jsem si nezasloužila,“ skončila svoje vystoupení před poslanci Gersdorfová. Od opozice sklidila ovace ve stoje.
Kaczyńského strana mění celé soudnictví. Je to konec právního státu a převrat, volá opozice
Číst článek
Kromě opakování argumentů o potřebě reformy a protiargumentů koncem právního soudu padla i žádost Občanské platformy o vypsání referenda. Hlasovat by se mělo o „nezávislosti polského soudnictví a polské svobody“, řekl v Sejmu předseda strany Schetyna.
Nedobytný Sejm
Právě kvůli zkušenosti z bouřlivých demonstrací u Sejmu v prosinci 2016 se v úterý změnil parlament v nedobytnou pevnost. Areál obehnaly mobilní bariéry, střežily ho stovky policistů. Připraveny byly policejní antony i vodní děla. Do Sejmu nebyli vpuštěni návštěvníci. Opozice žádala vysvětlení takových opatření.
Navečer se před parlamentem sešly stovky demonstrantů, kolem osmé hodiny se protestující vydali před Prezidentský palác.
Před sídlem prezidenta se večer sešlo několik tisíc lidí. Demonstranti drželi svíčky a zpívali státní hymnu. Po zhruba dvou hodinách se dav vydal zpět před budovu parlamentu. Podle organizátorů k parlamentu pochodovalo 17 tisíc lidí.
Podle opozičního deníku Gazeta Wyborcza měli demonstranti v úmyslu zopakovat protest z prosince 2016, kdy při nočním hlasování poslanců vtrhli do areálu Sejmu a zablokovali jeho východy.
Dopoledne se na Twitteru objevil snímek policejního automobilu s vodním dělem, který byl zaparkový poblíž Sejmu:
