Kaczyńského strana mění celé soudnictví. Je to konec právního státu a převrat, volá opozice

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila ve středu večer návrh zákona, který má změnit fungování Nejvyššího soudu. Zákon zároveň soudce bez ohledu na jejich funkční období posílá do penze, výjimkou jsou ti, které jmenuje ministr spravedlnosti.

Praha/Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova polského nejvyššího soudu ve Varšavě | Foto: Darwinek | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Polský Nejvyšší soud

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Změny Nejvyššího soudu následují po změnách obecných soudů a kritizovaným změnám v Ústavním soudu po volbách 2015.

Po rychle prosazených změnách v Ústavním soudu v roce 2016 a ve středu prosazených změnách ve způsobu jmenování soudců a předsedů soudů jde o další návrh vládní strany v oblasti spravedlnosti, kterým se zásadně mění fungování soudů a posiluje vliv exekutivy.

Návrhem se má reorganizovat fungování Nejvyššího soudu, který mimo jiné rozhoduje například o konečné platnosti výsledků parlamentních voleb. Právě na to upozorňuje opozice, která bije na poplach.

Předsedkyně soudu v nemilosti

Zákon také posílá do důchodu všechny soudce Nejvyššího soudu, tedy kromě těch, které jmenuje ministr spravedlnosti (a generální prokurátor) Zbigniew Ziobro. Posíleny budou i pravomoci ministra v personálních otázkách soudu a způsob jmenování nových soudců.

Předčasná penze se má týkat i vládou kritizované předsedkyně soudu Małgorzaty Gersdorfové. Poslanci PiS už letos u Ústavního soudu napadli legálnost volby Gersdorfové předsedkyní Nejvyššího soudu.

„Pokud si chceme zachovat trojí dělbu moci a demokratický právní stát, nemůžeme dojít k tomu, že by byl Nejvyšší soud řízený ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem v jedné osobě.“

Małgorzata Gersdorfová (předsedkyně Nejvyššího soudu)

Gersdorfová se chce kvůli návrhu co nejdříve setkat s prezidentem Andrzejem Dudou a apelovat na to, aby zákon vetoval.

Pokud si chceme zachovat trojí dělbu moci a demokratický právní stát, nemůžeme dojít k tomu, že by byl Nejvyšší soud řízený ministrem spravedlnosti a generálním prokurátorem v jedné osobě,“ řekla předsedkyně soudu.

Vládní strana při prosazování změn argumentuje „nápravou soudnictví“. „Chceme, aby soudy sloužily občanům. A děláme to i přes odpor opozice, která reformu bojkotuje,“ uvedla strana na twitteru.

Opozice hlasitě protestuje

Podle předsedy opoziční Občanské platformy Grzegorze Schetyny jde o státní převrat: „(Předseda strany PiS Jarosław, pozn. red.) Kaczyński se chce chopit diktátorské vlády a k tomu mu je potřebná nadvláda nad soudnictvím,“ řekl ve čtvrtek Schetyna na tiskové konferenci.

Znovu jste ve stínu, zeptal se redaktor polské premiérky. Teď má v rozhlase skončit

Číst článek

 „Chceme zdůraznit, že považujeme tento krok za pokus o státní převrat. Je to likvidace nezávislosti Nejvyššího soudu, je to útok na soudnictví, dělbu moci, parlamentní demokracii a na historii posledních 27 let,“ pokračoval předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma.

Podle polského politologa Rafała Matyji jde o důležitý moment. „Předchozí zákon o Státní soudcovské radě i projekt zákona o Nejvyšším soudu umožňují vládnoucí straně převzetí kontroly nad spravedlností. Hodně teď záleží na tom, co udělá opozice,“ řekl serveru iROZHLAS.cz politolog působící v Novém Sączu.

„Pokud opozice kromě parlamentního protestu nic neudělá, bude zle,“ dodal Matyja.

Důsledky mají být pozitivní

Podle předkladatele, kterým je poslanec PiS Andrzej Matusiewicz, zákon povede k pozitivním společenským a hospodářským důsledkům, v souvislosti se zvýšením pocitu právní jistoty.

Budova polského Nejvyššího soudu ve Varšavě | Foto: David Berkowitz | Zdroj: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0)

„Rozsudky Nejvyššího soudu se budou těšit vyšší autoritě a důvěře obyvatel,“ píše se v odůvodnění návrhu.

Náprava – to je podle politologa Matyji hlavní argument PiS. „Dřívější podobná náprava Ústavního soudu nic nenapravila, jen soud paralyzovala a upevnila jeho stranickou kontrolu,“ myslí si Matyja.

Neustoupíme, zní z Bruselu

Návrh kritizuje i ombudsman Adam Bodnar. „Nevytvářeli jsme 27 let celý právní a soudní systém, abychom teď zničili základy jeho fungování,“ uvedl ombudsman.

Mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein se zásadnějšího komentáře zdržel. "Zatím jde jen o návrh zákona," uvedl mluvčí. Připomněl ale, že Evropská komise s Varšavou už od roku 2016 "vede dialog" (o stavu právního státu v Polsku).

Podle eurokomisaře  pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho je komise je připravena ve věci právního státu v Polsku mobilizovat. "Nepochybujte o tom, že neustoupíme," odpověděl na dotaz na vývoj v Polsku eurokomisař.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru