Kaddáfí má v zásobě 10 tun yperitu, které by mohl použít proti civilistům

Západní politici se obávají, že Muammar Kaddáfí ze zoufalství použije chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu. Totéž ale tvrdili i před invazí do Iráku a ukázalo se, že Saddám Husajn žádné zbraně hromadného ničení neměl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

tato posádka tanku zůstává věrná Kaddáfímu | Zdroj: ČTK

Libye od roku 2003 spolupracuje na likvidaci svého chemického arzenálu. Tehdy měl Kaddáfí k dispozici 25 tun yperitu a přes tři tisíce leteckých bomb schopných plyn nést. Posledních deset tun měl režim zlikvidovat loni.

Přehrát

00:00 / 00:00

Může Kaddáfí použít chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu? Tématu se věnoval redaktor Ondřej Bouda

Ale mezinárodní inspektoři souhlasili s odložením termínu likvidace na letošní květen. To znamená, že oněch deset tun yperitu by měl Kaddáfí mít ve skladech.

Fakticky je ale nemůže použít, protože už nemá nosiče. Jediné, co tak přichází v úvahu, je shazovat barely s yperitem z vrtulníků. A to by bylo riskantní i pro jeho vlastní vojáky.

Navíc yperit je skladován ve městě Rabta asi 200 kilometrů jižně od Tripolisu, takže i přístup k zásobám má Kaddáfí ztížený, protože by musel jít přes povstalecké území.

Efekt yperitu se navíc projevuje až opožděně po několik hodinách až jednom dni, takže se nedá použít třeba k rozehnání davu jako slzný plyn. Nicméně tato možnost existuje a nikdo nedokáže předvídat, co se v hlavě prchlivého diktátora zrodí.

Zraňuje, zabíjí a vyvolává paniku

Ačkoliv se deset tun yperitu může zdát jako obrovské množství, plynové útoky za první světové války vyžadovaly asi sto tun chemikálie na jeden útok. Navíc plyn se vždycky používal spíš jako prostředek na vyřazení protivníka z boje, než na jeho zabití.

Čtvrtina dělostřeleckých granátů za první světové války byla s chemickou náplní, přesto si tyto zbraně zahubily jen tři procenta z celkových obětí. Britové v jednom fosgenovém útoku použili 88 tun plynu, zranili tisíc vojáků a zabili jen 69. Yperit patří k těm ještě méně nebezpečným plynům, na jeho následky umírala pouze asi dvě procenta postižených.

Většina z účinků yperitu je dočasná, jako třeba slepota, případně i paralýza. Po vdechnutí může dojít ke krvácení do plic. Své oběti také popálí, a to i pod oblečením, protože tento plyn pronikne skrz látku.

nádoby s yperitem | Foto: Ministerstvo vnitra ČR

Nicméně největší akutní nebezpečí by asi spíš byla panika. V úprku před nažloutlým plynem by se lidé mohli ušlapat.

Yperit má ale i řadu dlouhodobějších následků. Je schopen zamořit oblast i na několik měsíců. Za první světové války se používal i jako jakási chemická barikáda, aby protivník neprošel přes dané území.

Postižený člověk může yperit přenést na dalšího i pouhým dotykem, nebo třeba při likvidaci zamořeného oblečení. Yperit je také rakovinotvorný. To znamená, že nejhorší následky by se projevily až za dlouhou dobu.

Ondřej Bouda, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme