Je libo šroubovák, čokoládu nebo foukací harmoniku? V nejstarším africkém metru si i nakoupíte
Nejstarší africké metro jezdí ve dvacetimilionové Káhiře. Vlaky se tam částečně zavrtaly pod zem před třiceti lety. V současnosti má Káhira tři linky a velké plány na rozšíření sítě. V dohledné době dojedou vlaky metra až na letiště. Na kontinentu později přibyla už jen jedna další podzemka, a to v Alžíru. Metro je sice znakem moderního města, v Africe má ale přeci jen svá exotická specifika.
Vagónem prochází chlapík s ubrousky, další prodavač zase nabízí peněženky a plamenem ze zapalovače dokazuje, že nehoří a že jsou tedy z pravé kůže. Chvíli za ním prochází pán s čokoládami. Koupíte tu baterky, šroubováky, prostě všechno. Při pravidelném dojíždění káhirským metrem vlastně nemusíte chodit nikam na nákupy. A všechno je za pakatel.
Kam policie nevidí
Wahíd prodává příšerné foukací harmoniky po čtyřech korunách. „Je z umělé hmoty, ale je skvělá. Má sedm tónů!“ vychvaluje svoje zboží. Tomu se nedá odolat, a tak si jednu foukačku od něj taky kupuju.
„Prodávám jen uvnitř vagónů, tam mě nevidí. Na nástupišti by mě zabásli, je to zakázané. Každý den se točím na téhle trase. Teď přestoupím na vlak zpátky. Vydělám si takhle aspoň na nájem. Lepší než krást, ne?“ hájí se. Denně si ani ne dvacetiletý Wahíd takhle vydělá v přepočtu asi padesát korun.
Když důchod nestačí
V dalším spoji si kluk ve vagonu rozložil rybářskou sesličku a stolek a předvádí kouzelné pravítko. S pomocí barevných fixek s ním kreslí různé obrazce a vagon jen zírá. Paní, která prodává kapesníčky a snaží se přes něj prodrat, teď nemá šanci.
Kapesníčky má v sortimentu i Galál. „Důchod mi nestačí. Dcera studuje na univerzitě a já ji chci podporovat. Ona neví, že tohle dělám, to by ji zranilo,“ říká.
Stejně jako ostatní prodavači jezdí i Galál výhradně na téhle lince, která prochází chudším oblastmi. „Ostatními linkami jezdí hodně lidé, kteří pracují pro vládu. To je nepříjemné, mohli by na mě někoho zavolat,“ vysvětluje.
Mužům vstup zakázán
Dalším specifikem káhirského metra je to, že dva prostřední vagony v každé soupravě jsou určené výhradně ženám. Napadlo mě, že si zahraju na nevědomého turistu a uvidím, co se stane, když do dámského vagonu nastoupím.
Stanice Husní Mubárak
Nejrušnější stanice káhirského metra se dříve jmenovala Husní Mubárak. Ovšem po svržení neoblíbeného prezidenta dostala nové jméno Šuhadá, tedy Mučedníků. Kříží se tu dvě linky a je tady i hlavní vlakové nádraží.
Nejdřív se mi dámy snažily vysvětlit, že tam nemám co dělat, ale když už se zavřely dveře, vzdaly to a smály se tomu. Svezl jsem se s nimi celou jednu stanici. Naznačovaly ale, že kdybych byl Egypťan, nekompromisně by mě vyšouply hned na začátku.
„Dámské vagony jsou pro nás bezpečnější, vyhneme se tak obtěžování některými muži. Je pravda, že jsou ty ženské vozy často přeplněné, to jsou ale i smíšené vagóny. Obtěžování žen muži se v dopravních prostředcích stává,“ říká mi paní Líza na nástupišti stanice, kde se pro dnešek se životem kolem metra loučím.
